Článek
Traduje se u nás, hlavně poté, co se právníci Karla Gotta snažili žalovat autora za odcizení názvu muzea Zlatého slavíka a usilovali o zákaz uvedení knížky na trh, že Gottland je sžíravou, sarkastickou dehonestací nejenom národního umělce, ale češství vůbec.
Nejen s úsměvem idiota Ostravská inscenace v Divadle Jiřího Myrona ale potvrdila fakt, že Szczygieł Čechy spíš obdivuje, dokonce uvažuje o tom žít v Česku, kde se člověk už dávno nemusí bát prozradit - například že je ateista nebo homosexuál, což se v Polsku rovná sebevraždě.
Pivovar sám ale přiznal, že se při psaní náramně bavili, a přesto vyznívají na jevišti epizody spíš palčivě. Ano, Gottland akcentuje rozpory. Třeba Švejk je za umění prožít se válkou a monarchií v přizpůsobivosti považován za národní ikonu, zatímco táž filozofie u Vondráčkové nebo Gotta je částí intelektuálů považována za produkt kolaborantství s normalizací. Gottland je palčivou exkurzí do novodobých českých dějin.
Baarová, Jakeš, Gott i Kubišová
Na jevišti defiluje na první pohled nesourodá směs: Baťové, Lída Baarová, Otakar Vávra, Milouš Jakeš, Jan Procházka, Klausův mluvčí a samozřejmě Gott, Vondráčková, Kubišová, Korn... Velkolepé sousoší statečnosti, postojů, přizpůsobivosti, ohebnosti - až po to čecháčkovské Kdo neskáče, není Čech.
Diváci se baví, Mikulášek problémy odlehčuje. Přesto při některých kapitolách Gottlandu mrazí: Baťaland, Baarová, zničení Jana Procházky, Anticharta, deziluze a sebeupálení Zdeňka Adamce u Muzea, soudní spor Vondráčková-Kubišová... Formálně je Mikuláškův Gottland příbuzný s jeho znamenitou Korespondenci V W v brněnské Redutě - aspiruje na Inscenaci roku 2010. Je ale roztěkanější, emočně méně exponovaný. Na premiéře ještě chyběla sevřenost. A někteří herci dost plavali v textu.
Národní striptýz
Režisér ale nejenom pro sebe objevil sílu divadelní publicistiky a dokumentu. Tak to opravdu bylo! Aniž autoři inscenace polemizují se souputníky přímo, staví Gottland a jeho nemilosrdný národní striptýz do protikladu selankám ventilovaným v Pelíšcích nebo v Musíme si pomáhat, kde má člověk občas chuť rozkřičet se v hledišti jako ten divák z Těšan na Maryši: „Ale tak to přece nebelo!“
Vemte jed na to, že jak se v Gottlandu ventiluje, tak to opravdu bylo. V Praze chystají premiéru vlastní dramatizace Gottlandu Dodo Gombár a Petr Štindl ke svátku Josefa Švejka - 19. března.
Národní divadlo moravskoslezské Ostrava - Mariusz Szczygiel: Gottland
S využitím překladu Heleny Stachové zdramatizovali Jan Mikulášek a Marek Pivovar.
Režie, hudba a výběr hudby Jan Mikulášek, dramaturgie Marek Pivovar, scéna a kostýmy Marek Cpín, korepetice Jiří Šimáček.
Česká premiéra 20. ledna 2011 v Divadle Jiřího Myrona Ostrava.