Článek
Čechovova Racka uvedlo v nedělním odpoledni Lotyšské národní divadlo. Inscenace režiséra Elmarse Senkovse byla avizována jako bořící tradiční stereotypy výkladu klasického textu. Ve skutečnosti se divákům dostalo nijak zvláště objevného, po příběhu lineárně se odvíjejícího Čechova, v němž scházely výrazněji vyložené stěžejní postavy a motivace jejich činů.
To platí zvláště o Treplevovi, Trigorinovi či Arkadinové. Pro v Lotyšsku stoupající režisérskou hvězdu byl Racek prvním setkáním s Čechovem a lze očekávat, že jeho další inscenace budou ve výkladu zřetelnější i odvážnější.
Maďarský režisér Kornél Mundruczó je českým divákům dobře známý, mimo jiné právě z plzeňského festivalu. Tentokrát přivezl inscenaci Zdání života budapešťského Divadla Proton organizující jeho nezávislé divadelní projekty.
Inscenace začíná projekcí detailu tváře herečky Lili Monoriové. Představuje romskou ženu Lörinc Ruszóovou, kterou přišel exekutor vystěhovat z bytu kvůli neplacení služeb, a ona byt tvrdošíjně odmítá opustit. Z této výchozí situace se začne odvíjet pohnutý příběh jejího života, který v sobě koncentruje problematiku vztahu k romské komunitě i obecně k lidem žijícím na okraji společnosti. A to s velkou emotivní i vizuální působivostí.
Zřícená scéna tvoří působivý kontrast k intimnímu herectví v inscenaci Zdání života.
Mohutná, realisticky prostavěná dekorace pokoje s vysokým stropem i okny a četným mobiliářem se v průběhu představení otočí kolem své horizontální osy – doslova vzhůru nohama a zpět, přičemž destrukce interiéru je až děsivá a vyvolává dojem světa, jehož jistoty se rozpadly na padrť.
Inscenace pracuje s prvky temného umění a hororu, čemuž napomáhá i přízračné nasvícení, temporytmus, hudba, filmové dotáčky promítané na vodní mlžnou stěnu. A samozřejmě herecké výkony. Podobnou inscenaci české divadlo nemá, a spolu se vstupní slovinskou Iliadou tvořila jasnou inspiraci a vrcholy festivalu.
Festival nabídl do neděle přes šedesát produkcí včetně alternativních a pouličních akcí. Až do čtvrtka pokračuje festivalový epilog určený především pro plzeňské diváky, na němž se představí Dejvické divadlo, Divadlo v Dlouhé nebo Divadlo Ungelt.