Článek
Písnička pochází již z roku 1980. Právě v ní zazněl Svěrákův verš „upeč třeba chleba, postav třeba zeď,“ který časem doslova zlidověl. Soudní spor o zneužití duševního vlastnictví se táhne už od 10. ledna 2005. Autor písně začal svá práva obhajovat poté, co společnost prodávající výrobky pro stavbaře, kutily, domácnost a zahrádkáře použila část textu písně k podpoře prodeje míchačky. Na 211 reklamních plochách firmy se v září 2004 objevil slogan s textem „upeč...třeba...zeď...“
Soudy, včetně odvolacího Vrchního v Olomouci dávaly zapravdu Svěrákovi. Dovoláním u Nejvyššího soudu se však žalovaná strana domohla znovuotevření případu. Kolotoč nových projednávání pak začal v dubnu 2007. Slovo v něm dostali i soudní znalci. Soudem určený Bohumír Štědroň, který vypracoval posudek jako poslední, byl také přesvědčen, že byla autorská práva poškozena.
„Je téměř nepravděpodobné, že by společnost Bauhaus nevěděla, že používá části textu pro svoje reklamní potřeby. Navíc text je na začátku i na konci uvozován tečkami, takže byl navozen dojem, že jde skutečně o výsek zmíněné písničky. Asociace byly zcela jednoznačné. Píseň působí na duši léčivě a vlastně vytváří atmosféru, že stavění je velice prospěšné, což Bauhaus jistě dobře věděl,“ uvedl soudní znalec Bohumír Štědroň.
Kromě vyplacení odškodného ve výši 200 000 je Bauhaus povinen zveřejnit omluvu v některém z celostátních deníků, a to ve velikosti jedné osminy strany. Společnost se k rozsudku může odvolat k olomouckému vrchnímu soudu.