Švédi hájí Nobelovu cenu pro Handkeho. Sympatie k válečným zločincům nevadí

Udělení Nobelovy ceny za literaturu za letošní rok vyvolalo kritiku, mimo jiné od přeživších masakru ve Srebrenici, kde bosenskosrbské jednotky v roce 1995 povraždily 8000 muslimských chlapců a mužů. Přeživší událostí ve Srebrenici, které mezinárodní justice označila za akt genocidy, vyzvali minulý týden Švédskou akademii, aby Nobelovu cenu Handkemu odebrala.

Handke byl odpůrcem leteckých útoků NATO na Srbsko během kosovské války na konci 90. let a v roce 2006 řečnil na pohřbu srbského vůdce Slobodana Miloševiče, jehož byl velkým podporovatelem. Sympatie vyjádřil i válečným zločincům Ratku Mladičovi a Radovanu Karadžičovi.

Šéf Švédské akademie Mats Malm v článku, který otiskl švédský deník Dagens Nyheter, připustil, že Handke v minulosti pronesl „provokativní, nevhodné a nejasné politické výroky“, nikdy ale podle něj neopěvoval krveprolévání a srebrenický masakr otevřeně odsoudil.

„Švédská akademie... neshledala na jeho tvorbě nic, co by představovalo útok na občanskou společnost či na respektování rovnosti všech lidí,“ dodal.

Peter Handke je rakouský spisovatel, básník a dramatik částečně slovinského původu. Je znám i českým čtenářům a divákům. Již v minulosti byl poctěn Cenou Franze Kafky a Mezinárodní Ibsenovou cenou. Z jeho her bylo v Česku uvedeno třeba experimentální drama Spílání publiku z roku 1966. V roce 2010 se inscenace ujalo Divadlo Komedie.

Prvním románem byli v roce 1966 Sršni. Později napsal mimo jiné prózy Úzkost brankáře při penaltě, Nežádané neštěstí, Zvláštní ženu, Dějiny psané tužkou a Za temné noci vyšel jsem ze svého tichého domu. Jeho díla běžně vycházejí v češtině. Handke je také spoluautorem scénáře známého filmu Wima Wenderse Nebe nad Berlínem.

Kosovská velvyslankyně v USA Vlora Çitakuová ho označila za propagátora etnické nenávisti a násilí a albánský ministr zahraničí Gent Cakaj za popírače genocidy.