Článek
"Dnes tu mezi sebou máme vskutku renesanční osobnost - loutkáře, výtvarníka, scénografa, scenáristu, filmového režiséra a především proslulého muže Jana Švankmajera," uvedl na slavnostním zasedání rady rektor AMU Peter Toperczer.
Na skutečnost, že žádná z profesí, v nichž zanechává své nepřehlédnutelné stopy, nedokáže sama o sobě vystihnout to podstatné: šíři a propojenost jeho tvorby, upozornil děkan Filmové a televizní fakulty Michal Bregant.
Ve vybrané společnosti
Jan Švankmajer pak přijal diplom a zlatou medaili s řetězem jakožto odznak vědecké hodnosti doctor honoris causa. Udělením titulu se zařadil po bok dalších významných umělců, kteří je v téměř šedesátileté historii vysoké školy získali. Jsou to spisovatel a dramatik Václav Havel, filmový režisér Miloš Forman, dirigent Sir Charles Mackerras, skladatel Karel Husa, choreograf Jiří Kylián a režisér Otomar Krejča.
Švankmajer oslavoval loutky
Svou řeč pojal jako oslavu loutek k nimž se stále vrací. Připomněl, že první loutkové divadlo dostal už jako osmiletý. "Moje filmy, grafika, koláže, keramika, objekty, vše má kořeny v infantilním pohledu na svět, který na sebe vzal podobu loutkové scény se symetricky řezanými kulisami a postaviček pověšených na nitích," uvedl.
I nejfrekventovanější jeho téma manipulace má prý původ v této dětské hračce. "Dítě brzy pozná, že je schopno pomocí nití nejen loutkami pohybovat, ale i určovat osudy postav, které jednotlivé loutky představují. Že je tudíž pánem jejich osudu. A odtud už je jen krůček k myšlence, zda i my nejsme takto někým fatálně vedeni, někým manipulováni podle jeho rozmaru," řekl.
Loutka jako symbol manipulace
Funguje to prý i v dospělém životě, i když postavám nejdou od rukou nitě a od hlavy drát. Když pak nevidíte žádnou ruku "vodiče", začnete ji hledat jinde. A dojdete k poznání, že může mít nejrůznější tvary: od televizní obrazovky přes billboard u silnice až po policejní uniformu, vysvětlil.
Švankmajer zdůraznil, že díky svému vztahu k loutkovému divadlu nikdy nezabouchl dveře za svým dětstvím. Díky němu nepovažuje dětství za něco, co už má dávno za sebou. "Vážený pane rektore, přijímám tento čestný doktorát jako satisfakci pimprlovému divadlu," ukončil svůj projev.
V novém filmu ho inspiruje E. A. Poe a de Sade
"Připravuji celovečerní filozofický horor s názvem Šílení, při jehož námětu jsem se inspiroval povídkami Edgara Alana Poea a filozofickými úvahami markýze de Sade," řekl Švankmaje. Uvažuje o inscenovaném klavírním koncertu podle Stravinského Petrušky a má hotový další scénář nazvaný Přežít svůj život.