Článek
Riley patří k průkopníkům minimalismu. Jeho skladba In C, která festival otevře v podání dánského souboru Ars Nova Copenhagen pod vedením pěvce Paula Hilliera, předznamenala nástup minimalismu, protože jednoduchá, pomalu se vyvíjející kompozice vyšla na albu už v roce 1964, tedy dříve než nahrávky dalších klíčových představitelů minimalismu Steva Reicha a Philipa Glasse, kteří se jí inspirovali
Na programu budou prostorách Národního památníku na Vítkově i díla Julie Wolfové Guard My Tongue, Anne Boydové As I Crossed A Bridge Of Dreams nebo skladby z 13. a 14. století.
Autor Terry Riley se na pódiu Pražské konzervatoře objeví o den později v doprovodu svého syna, kytaristy Gyana Rileyho. Většinou hrají skladby, které složili společně, jako je Work Song, Las Puertas, v nichž se projevuje Gyanova láska k flamencu nebo Mongolian Winds, kde je patrný zájem obou o východní hudbu.
Mezi minimalismem a experimentem
Terry Riley se pohybuje především v oblasti minimalismu a soudobé hudby. Dlouhodobě spolupracuje s Kronos Quartetem, který už v roce 1984 nahrál jeho skladbu Cadenza On The Night Plain a o pět let později rozsáhlou kompozici Salome Dances For Peace. V roce 2001 složil Riley pro vedoucího souboru Davida Harringtona Requiem For Adam za Harringtonova syna, který zemřel. O rok později kvartet se skladatelem vytvořili projekt Sun Rings, kde Riley při komponování využil nahrávky z vesmíru. V roce 2015 vyšel pětialbový box s kompozicí Rileyho hudby podání kvarteta One Earth, One People, One Love, kde starší nahrávky doplňuje nově natočená skladba Sunrise Of The Planetary Dream Collector.
Rileyho však znají i rockeři, s Johnem Calem z Velvet Underground natočil album Church Of Anthrax a o rok dříve nahrál psychedelické sólové album A Rainbow In Curved Air, které bylo jedním z inspiračních zdrojů Mika Oldfielda. Raná Rileyho ídla inspirovala nejen Lou Reeda, ale i The Who nebo Soft Machine.