Streetartová výtvarnice Toy Box: Odložit škrabošku? To se spíš nestane

Kromě toho, že tvoříte pod jménem Toy Box, se na veřejnosti jako umělkyně prezentujete výhradně ve škrabošce. Kdy a proč jste tuto fiktivní postavu stvořila?

Ona to vlastně není fiktivní postava, protože už se stala součástí mojí identity. K tomu, abych vystupovala v maskách nebo škrabošce, mě inspiroval komiks Top Ten a komiksová hrdinka Toy Box. Ve všem, co vytvářím, často otevřeně sděluji svoje pocity, a je mi proto mnohem příjemnější, když se díky svým maskám neodhaluji před lidmi úplně.

Myslíte, že škrabošku někdy odložíte?

Spíš se to nestane, i když to samozřejmě nemůžu vyloučit.

Jste komiksová autorka, ilustrátorka a malířka. Dá se říct, že se s něčím z toho ztotožňujete nejvíc? Jste například v jádru pořád hlavně streetartistka?

To asi nemůžu říct. Mám ráda variabilitu a mezi všemi těmi světy ráda přepínám. Vždy se v určitém období soustředím hlavně na jednu oblast a po delší době zase přejdu k jiné. Mám pocit, že všechny části mojí tvorby se navzájem obohacují a že moje výpověď je díky tomu mnohovrstevnatější.

Pokud jde o klasické závěsné obrazy, pustila jste se do série s názvem Proč nemaluji. To vypadá, že právě na obrazy nemáte tolik času jako na jinou tvorbu.

Na sérii stále ještě pracuji, ale její původní název jsem přehodnotila. Zaměřuji se v ní na věci, které se týkají chodu domácnosti a péče o děti, všechno to jsou takové obyčejné výjevy z každodenního života.

S počátkem války na Ukrajině jsem si ale uvědomila, jaké máme všichni štěstí, že se můžeme starat o své blízké a že žijeme v míru. Začala jsem být víc vděčná za to, co mám, a najednou mi přišlo nepokorné, abych ten cyklus nazývala právě takto.

Pokud vím, máte docela velkou rodinu, staráte se s manželem o čtyři děti a to už se čas a možná i prostor na malování obrazů asi hledá hůř. Pracujete doma, nebo máte ateliér někde jinde?

Měla jsem ateliér, kam jsem chtěla pravidelně docházet, ale protože někdy tvořím v noci, nebo naopak brzy ráno, ukázalo se, že přejížděním ztrácím zbytečně moc času. Proto teď pracuji doma. Mám jednu svoji místnost, které vznosně říkám ateliér, a to mi umožňuje starat se o rodinu podle toho, jak je potřeba.

Můžu tam dokonce i malovat. Naštěstí bydlíme v bytě s vysokými stropy a vejdou se mi tam i velká plátna. Odstup sice není pro velké obrazy tak skvělý, ale nemyslím si, že výsledek je až tolik závislý na prostoru, kde obraz vzniká.

Zmínila jste práci v noci nebo brzy ráno. Jste založením spíš bohém?

Naopak, myslím si, že jsem hodně organizovaný člověk a čas si dokážu dobře plánovat a využívat, což jsem se naučila právě s narozením dětí. Snažím se být odvážná ve své tvorbě, ve fantazii, ale ne ve způsobu života. Ten je naopak hodně srovnaný.

Byl street art na počátku vaší cesty k výtvarnému umění? Nebo to byl komiks?

Šlo to ruku v ruce a jde to tak většinou stále. I v současné době pracuji na novém streetartovém projektu, který bude mít podobu komiksu. Zjišťuji, že na médiu v mém případě až tak nezáleží. Podstata mojí tvorby zůstává pořád stejná. Stále chci obrazem a slovem vyprávět nějaký příběh.

Můžete říct už něco bližšího o novém projektu, který jste právě zmínila?

Vlastně jsou dva. V prvním případě je to veřejná soutěž o výmalbu stropů, na které spolupracuji s berlínským streetartistou Johannesem Mundingerem. Myslím, že naše výtvarné jazyky k sobě dobře sedí, on se hodně věnuje spíš abstraktní malbě, kdežto já naopak spíš figurativní. Pro mě je to rozhodně zajímavé spojení. Druhý projekt je docela malá, otevřená soutěž o výmalbu veřejných ploch v Praze, do které se hlásím se svými návrhy.

Studovala jste scénografii na DAMU a Škvoreckého Literární akademii. Věnujete se ještě divadlu?

Vůbec. Dokonce si myslím, že jsem se na scénografii potřebovala naučit něco jiného, než mě tam asi oni plánovali naučit.

Co jste potřebovala?

Chtěla jsem se naučit kreslit a hlavně přemýšlet, jak převádět literární postavy do výtvarného jazyka. O to nejvíc jde i v komiksu. K divadlu jsem nikdy moc nesměřovala. Udělala jsem jen několik studentských představení a tím to pro mě skončilo. Pokud mě ještě dnes někdo osloví, abych se podílela na nějakém představení, s díky to odmítám. Myslím, že jsou tady na to lepší lidi a já jim nechci fušovat do řemesla.

Váš první publikovaný komiks Moje kniha Vinnetou vypráví o mladé squatterce, další o páru robotů. Kde jste k nim našla inspiraci?

V obou zmíněných případech mě inspirovaly vlastní zážitky, a tak je to vlastně doposud. Moje komiksy vznikají pomalu a dlouho. Studovala jsem literaturu, zajímám se o ni, například o postmoderní způsoby vyprávění, a protože se snažím, aby moje komiksy byly co nejlepší po všech stránkách, jsou i formálně poměrně komplikované. Pokaždé mi trvá velice dlouho, než příběh promyslím, než jsem s ním natolik spokojená, abych začala kreslit.

Jste i autorkou Komiksové učebnice komiksu. Dá se tady komiks někde naučit? Kde jste vy sama hledala rady, kromě studia scénografie a literatury?

Hodně mi pomohla také filmová teorie, zajímala jsem se o způsob filmového vyprávění, zejména Alfreda Hitchcocka. Když to hodně zjednoduším, sestavila jsem si vlastně svoji komiksovou školu.

Dost mi určitě pomohlo i to, že jsem bývalá novinářka. Po gymnáziu jsem nastoupila jako elév do novin a osm let jsem psala regionální zpravodajství a reportáže. Moc mě to bavilo, psát o lidech a poslouchat jejich příběhy.

Co vás od toho tedy odvedlo k výtvarnému umění?

Čím dál víc se mi zdálo, že novinové příběhy jsou velice krátkodeché. Proniknete do nějaké problematiky, napíšete o ní, jak nejlíp dovedete, jenže navzdory tomu je článek aktuální jen pár dní. Není nic staršího než včerejší noviny. Proto jsem začala hledat jiný způsob, jak vyprávět příběhy, aby byly přece jen trvalejší. Myslím, že právě tohle rozhodlo, že jsem se přihlásila na scénografii a noviny opustila.

Přitom jsem si nikdy dřív nemyslela, že bych mohla mít takové štěstí studovat výtvarné umění a věnovat se mu potom profesionálně. Pro mě to byl velkou část života nedosažitelný sen.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Tma - Toy Box, Komiksová učebnice komiksu - Toy Box