Článek
Stejně jako na zatím posledním českém koncertě v pražské O2 aréně, i nyní v Ostravě hned první trojice písní naznačila, jakým směrem se bude celé vystoupení ubírat, byť se soupis písní už zpočátku od pražské zastávky mírně lišil.
V úvodu zazněla If I Ever Lose My Faith In You z roku 1993, následovaná skladbou Every Little Thing She Does Is Magic z raného repertoáru legendárních The Police a úvodní trojici pak korunoval jeden z největších a zároveň nejstarších Stingových sólových hitů Englishman in New York. Skoky mezi písněmi, které od jejich vzniku dělí i několik desetiletí, pak byly charakteristické po celý zbytek koncertu.
Publikum Stingovi od začátku až do konce doslova zobalo z ruky - stačilo, aby ve vhodný okamžik tleskl a z mnohatisícového davu okamžitě vyrostl les mávajících rukou. A když se při refrénu postpunkového hitu o prostitutce Roxanne rozzářilo nad pódiem rudé světlo, dav se mohl zbláznit nadšením.
Na své si přišli i fanoušci, kteří se na Stinga letos šli podívat podruhé. Na rozdíl od červnového pražského koncertu zazněla například již zmíněná skladba Roxanne nebo křehounká píseň Fragile.
A především - ostravský koncert byl podstatně delší. Zatímco ten pražský podle ohlasů z médií trval jen něco málo přes hodinu a půl, v Ostravě vydržel čerstvý jedenašedesátník Sting zpívat zhruba dvě a čtvrt hodiny. Návrat šestnáctinásobného držitele ceny Grammy do ostravské ČEZ arény, na nějž museli jeho fanoušci z východní poloviny republiky čekat dlouhých patnáct let, byl vrcholnou koncertní událostí, na kterou se bude dlouho vzpomínat.