Článek
Jaký byl první ročník festivalu v roce 2012?
Organizace Člověk v tísni tam předtím pořádala pro tamní krajanskou komunitu setkání s hudbou. My ho od ní převzali a začali si ho organizovat podle svého. Uspořádali jsme první festival, který byl vlastně punkový. Nikdo z tamních obyvatel netušil, co od něho může očekávat. I naše vize se tenkrát teprve rodila, takže to byla hlavně první zkušenost. Prodělali jsme tenkrát hodně peněz, ale ohlasy byly příznivé.
Navíc ta akce bavila i české muzikanty, kteří začali hromadně projevovat přání se do Banátu na festival vrátit. Vznikl tak tlak na to, abychom ho uspořádali znovu. V dalších letech už dostaly věci směr a my získávali stále více zkušeností.
Máte k Banátu osobní vazbu?
Celá historka o tom, jak jsem potkal Banát, což je oblast o velikosti zhruba dvou našich okresů se šesti českými vesnicemi, byla jedna velká náhoda. Jsem profesionální florbalista a před čtrnácti lety po jednom tréninku v České Lípě jsme šli se spoluhráči do hospody.
Seznámil jsem se tam s krásnou holkou z našeho ženského florbalového týmu, začali jsme spolu chodit a po půlroce mi řekla, že s ní musím jet k ní domů do Banátu na rodinné seznámení.
Vyjel jsem do Rumunska a ocitl se v krásné české vesnici, která leží v údolí, není tranzitní, takže do ní jezdí jen ti, kteří tam mají nějaký cíl, a zamiloval jsem se do ní. Navíc jsem tam potkal kamarády, se kterými jsem potom začal dělat festival. Odjížděl jsem odtamtud s pocitem, že se tam ještě určitě vrátím.
Po pár měsících se mi to v hlavě rozleželo, skončil jsem v práci a koupil v Banátu barák. Dnes jsem část roku tam a část v Česku.
Štěpán Slaný je spoluorganizátorem festivalu.
Jaké zvyky tam naši krajané udržují?
K udržení tradic jim pomáhá ve značné míře víra. Ta jejich je katolická, zatímco Rumunsko je z velké části pravoslavné. Kvůli tomu se tam mezi lidmi vytvořil určitý příkop, a tak Češi drželi vždy spolu. Když se do sebe zamilovali třeba Rumun a Češka, byl to problém. Dříve dokonce měli faráři v tamních vesnicích vlastní matriku, podle které potenciálním snoubencům doporučovali, koho by si měli vzít, aby nedošlo k nežádoucím mutacím mezi vírami a kulturami.
V každé české vesnici v Banátu je tedy kostel nejdůležitější místo. Kněží tam mají větší moc než starostové a i díky tomu se tam zachovávají tradice. Děti zpívají české písničky, tančí se tam naše tance, čtou české knihy, poslouchá česká hudba. V roce 1990 se ale otevřely hranice a nastal volný pohyb pracovních sil. Kvůli tomu z Banátu začali odcházet mladí lidé, kteří hledali práci jinde, v zemích, v nichž dostanou lépe zaplaceno.
Mnozí z nich se ale vracejí. V době konání festivalu to dělají dokonce cíleně. Navíc tam pořádáme i jiné akce, snažíme se tam tradice ctít a udržet.
Měl jste problémy s církví, když jste do Banátu přinesl hudební festival?
Nebylo jednoduché jeho konání vysvětlit. Nakonec nám kromě diplomacie a ekonomických argumentů pomohlo i to, že v minulosti byly vesnice v Banátu hornické a žilo se tam i přes noc. Starší lidé jsou rádi, že se do těch míst vrátil i noční život.
My na oplátku spolupracujeme hlavně s kapelami, které jsou spíše alternativní a je u nich potenciál v tom, že jejich fanoušci budou respektovat a ctít podmínky a zvyklosti, které v Banátu jsou.
Štěpán Slaný se do Banátu vrací několikrát v roce.
Měli jste někdy při festivalech v soužití s tamními obyvateli problém?
Nikdy žádný nebyl. Když se třeba někdo opil a hrozilo, že by začal něco nevhodného provádět, umravnili si ho buď muzikanti, nebo jejich fanoušci. Kromě toho se snažíme lidi, kteří na festival přijedou, vzdělávat. Nechceme, aby akce v Banátu fungovaly jako skanzen, do něhož se přijedou podívat na babičky a dědečky. Vědí tedy, kam jedou, jaké to tam je a co je čeká.
Po letech pořádání festivalu je už jasné, že čtyřdenní festivalové soužití přinese tamním obyvatelům zajímavý ekonomický profit. Přesně o to nám jde. Festivaly, které tam pořádáme, musí lidem pomáhat.
Kdy se uskuteční letošní festival a kdo na něm vystoupí?
Letošní festival Banát se odehraje od 21. do 24. srpna v tamním Tisovém údolí. U nás obecně nejznámější kapela, která na něm vystoupí, je Zrní. Její zpěvák má k té akci osobní vztah, protože na ní před několika lety poznal svou současnou ženu.
Na festivalu se představí i David Stypka, Mucha, Never Sol, Lucie Redlová, Prago Union, Pio Squad, Helemese, Nylon Jail, Bára Zmeková a další. V diskusích vystoupí například ekonom Tomáš Sedláček, píárista Jakub Horák nebo Tomáš Šebek z organizace Lékaři bez hranic. Festival bude probíhat na čtyřech pódiích.
Každá kapela si na něj musí pozvat třikrát tolik fanoušků, než kolik má členů. Posouvá ji to vlastně do role spolupořadatele. Muzikanti mají zadarmo místo na spaní na zemi, jedno jídlo denně a na festivalu vystupují bez nároku na honorář. Přesto se nám v posledních letech hlásí vždy až čtyři sta kapel nebo vystupujících.
A abych nezapomněl, do Banátu jedeme vlakem. Je více než půl kilometru dlouhý, má osmnáct vagónů a na palubě bude více než dvanáct set lidí. Odjíždíme 20. srpna.