Stará žižkovská usedlost se mění na umělecké centrum. Zázemí v něm našly i ukrajinské tanečnice

Oblast dolního Žižkova má nové místo zasvěcené uměleckým aktivitám a komunitnímu tvoření. Budova z 19. století, bývalá hospodářská usedlost známá jako Krenovka, se pro rekonstrukci proměnila v multifunkční a multižánrový prostor.

„Stavitel Antonín Krenn usedlost využíval jako zájezdní hostinec, pak se tady tiskly jízdenky na vlak, a dnes z ní vzniká umělecké centrum,“ potvrzuje Yvona Kreuzmannová, zakladatelka a ředitelka organizace Tanec Praha. Je jedna z těch, kdo zde našel nově zázemí.

„Byli jsme osloveni jako jeden z uživatelů tohoto objektu, a zároveň tu máme skvělé sousedy. Jsou to výtvarníci z AVU (Akademie výtvarných umění v Praze, pozn. red.), kteří tady mají kreativní inkubátor, a také lidé z Unijazzu, ti tu mají Čítárnu Unijazz,“ vyjmenovává Kreuzmannová, s kým zdejší prostor Tanec sdílí.

„Toto umělecké centrum využíváme hodně na zkoušení a také na různé workshopy a semináře pro veřejnost. Máme dokonale vybavený taneční sál s výbornou podlahou a přístupem denního světla, to tanečníci potřebují,“ říká Kreuzmannová a ukazuje kolem sebe. V sále na první pohled zaujme vysoký strop se zachovalými původními dřevěnými trámy.

„Jsme z těchto prostor naprosto unešení, velký taneční sál jsme vždycky chtěli, chybělo nám i zázemí. Máme sice divadlo (Ponec, pozn. red.), ale má jen jeden divadelní sál. My potřebujeme někde zkoušet a mít kanceláře,“ dodává.

Sál hojně využívají i tanečnice z Ukrajiny, které do Česka uprchly před válkou. „Zkouší zrovna na představení, jehož premiéra bude v Ponci 20. ledna,“ vysvětluje Kreuzmannová a zároveň zve, ať se zájemci přijdou na jejich inscenaci podívat. A mladé tanečnice hned zapínají hudbu a ukazují nám jedno z pohybových čísel, které bude v divadle v lednu k vidění.

Slečny sem přišly z různých koutů Ukrajiny, třeba z města Kryvyj Rih. Česky už docela rozumějí, mluvení jim dělá větší problémy. S členy Tance Praha se dorozumívají rusky a anglicky. Choreografka, která je vede, tancovala v létě na zahájení festivalu Colours of Ostrava, zmiňuje na okraj Yvona Kreuzmannová.

„Jsem ráda, že jim tu můžeme dát prostor. Dělat jejich profesionální práci je pro ně důležité. I když jsou to ještě velmi mladé studentky, tak už získávají profesionální praxi,“ věří ředitelka.

A vede nás z tanečního sálu dál, k „sousedům“ do Čítárny Unijazz. Jejich prostor má i útulnou kavárnu, která je přístupná široké veřejnosti.

Té slouží také další z místností, do které jsme se šli podívat. Zatím je stroze vybavená, postupně se však bude proměňovat. K čemu je určená?

„Tady se otevírá takový Art Hub, místo, kam můžou přijít lidé na různé projekce, přednášky nebo debaty. Zároveň se tu konají pravidelné kurzy pro různé věkové kategorie, od dětí až po jejich maminky,“ říká Kreuzmannová.

Její slova potvrzuje i výtvarný koutek s barevnými papírovými výrobky, které tady nedávno zhotovily děti na kurzu.

Budova, jež je kulturní památkou, tak postupně čím dál víc a víc ožívá. Zvenku zaujme kolemjdoucí především dlouhou zasklenou pavlačí, která je asi nejvýraznějším prvkem tohoto domu. Až bude venku zase teplo, prostor kolem pavlače bude taktéž sloužit veřejnosti a kultuře.

Mohlo by se hodit na Firmy.cz: Divadlo Ponec