Srdce jako z hororu budí emoce. Už bych do toho znovu nešel, říká autor

Vedení osmitisícového města vypsalo veřejnou soutěž na artefakt znázorňující Českou republiku jako střed Evropy. Poprvé se do záměru nikdo nepřihlásil, při druhé výzvě poslal svůj návrh pouze Miloš Šedivý.

„Komise vyhodnotila, že by to tak být mohlo, autor svůj návrh dopracoval a my ho vybrali,“ říká starosta Martin Horák (Sdružení za rozvoj bystřického regionu).

Dílo odhalené na konci října je umístěno v parčíku za starou radnicí jen pár kroků od průchodu z náměstí. První reakce kolemjdoucích sbíral Miloš Šedivý už při dokončování na místě.

„Lidem, kteří vlastní občanský průkaz déle, se to moc nezamlouvá, ale mladé generaci ano,“ všiml si autor, kterému je 72 let a žije a tvoří na Litoměřicku.

„Myslím, že kritikům jde spíš o cenu než o to, jestli je to hezké, nebo ne. Říkali, že jim měli radši dát na jídlo a na nájem.“

Sedm metrů vysoký kovový artefakt zobrazuje Českou republiku v srdci Evropy, obklopenou přírodou. Po obvodu základové plochy jsou milníky města i země, například povýšení Bystřice na město, vznik první republiky, ale i vstup do EU.

„Evropa je zobrazena na středovém listu artefaktu a srdce zavěšené před mapou má spojovat všechny lidi dobré vůle. Jednotlivé listy jsou opatřeny osvětlením, takže ve večerních hodinách plastika dostává další rozměr,“ popsal autor svůj záměr pro radniční měsíčník Bystřicko. Na srdci z pryskyřice je vyobrazena mapa Česka a vyznačené město.

Artefakt má i další dimenzi - zvuková stopa představuje lidský život. Přibližující se tlukot srdce postupně podle autora přechází v šum doby a města, navazuje zvuk přírody v lese a končí pomalu se vzdalujícím tlukotem srdce.

Miloš Šedivý je muž mnoha oborů, zabývá se také architekturou, navrhuje i domy a zahrady. „Takové reakce jako v Bystřici jsem neznal, byla to první tvrdá zkušenost. Už nikdy nic takového dělat nebudu, za to mi to nestojí,“ překvapuje autor.

Jak dodává, možná bude jeho dílo pro Bystřici pochopeno až časem, Eiffelova věž nebo Opera v Sydney také kdysi budily odmítavé reakce.

Podle starosty má umělecké dílo vzbuzovat emoce. „Někdo je pro, někdo proti. Nezdá se mi, že by nálada v Bystřici byla tak negativní. Na facebooku se ozvou spíše ti nespokojení, ale není to většinový názor. Napíšou věci, které by z očí do očí neřekli,“ míní Martin Horák.

Zaznamenal výhrady lidí kvůli hlasitosti, proto už radnice nechala zmiňované zvuky ztlumit, a také k částce 1,5 milionu za dílo, které se prodražilo kvůli vyšší ceně mědi použité na finální úpravu listů.

„Spousta lidí říká, proč se do toho dávají peníze. Myslím, že by umělecká díla měla v městském prostoru vznikat,“ poznamenal starosta. V posledních letech investovala Bystřice do sochy Mizející horník, která připomíná těžbu uranové rudy v regionu, a také do sochy významného šlechtice Viléma II. z Pernštejna v Parku miniatur.

Autor nejnovějšího artefaktu ještě musel dodatečně vyřešit faux pas se záměnou zemských znaků. Místo moravské orlice se totiž na betonovém podstavci objevila ta slezská.

„Správnou orlici už mám, pojedu to do Bystřice 5. prosince převrtat. Byla to chyba zpracovatele, nechal jsem znak vyřezat plazmou z nerezového plechu. Při montáži jsem si toho nevšiml, moje chyba,“ uznal minulý týden autor.

Na chybu byl upozorněn až s odstupem.