Hlavní obsah

Správný chlap samuraj

Právo, Michal Procházka

V krátké době přišel do kin druhý samurajský film, Samuraj Takeshiho Kitana se ale od hollywoodského Posledního Samuraje s Tomem Cruisem liší jako den a noc. Kitanův stoprocentně japonský film je mnohem skromnějším snímkem a když se vrací do 19. století, hledá poezii legendy, bojových umění a cesty "duševní rovnováhy", nejen přesně mířené rány mečem.

Foto: Miroslav Knotek

Část Křižíkových sadů se Zbrojnickou ulicí.

Článek

Vychází z legendárních příběhů bojovníka Zatoičiho, oblíbené postavy mnoha japonských filmů. Hlavní roli tu s chutí a se "samurajskou" oddaností ztělesnil sám Kitano. Hraje stárnoucího osamělého poutníka, "dobře trénovaného" bojovníka a přitom slepce, který je se zavřenýma očima schopen neuvěřitelných bojových kousků.

Samurajský film s nadsázkou

Samurajská legenda o superhrdinovi tu funguje v podobě nadsázky, která přináší nejenom machrování s mečem a adrenalin, ale i vynikající (černý) humor. Podřezávání krků, stínání paží a propíchávání hrudí tu doprovází svérázná komika.

 A jestliže Samuraj je pohádkou o tom, jak dobro porazí zlo, tak si nehraje na nějaká civilizační dramata, jak tomu bylo u amerického Posledního samuraje. Zde se počítá s naivitou i prostotou legendárních příběhů, jaké lidé odjakživa rádi naslouchají.

Klaun i bojovník

Zatoiči představuje lidového bojovníka - klauna, který komicky zpochybňuje zlořády světa, a když už to nestačí, nezdráhá se sám se ručně pustit do boje proti všem. Tahle maska jde tak dobře Kitanovi k duhu, že už si jej diváci na celém světě spojují se zádumčivou, námořnickou chůzí, předkloněnou buldočí hlavou, strnulými rysy a samozřejmě s tvrdými bojovými výpady (Česká televize před časem uvedla jeho profil, jeho filmy se pravidelně těší velkému zájmu publika na karlovarském festivalu).

Samurajovi putuje po venkově, navštěvuje herny a jak to tak bývá, zastává se slabých a chudých proti nájezdům mafiánských gangů i zbohatlíků, kteří kolem sebe živí nájemné vrahy a samuraje - jako třeba Ronin. Zatoiči se stává nástrojem nastolení spravedlnosti i vykonání spravedlivé msty. Dvě krásné gejši, ve skutečnosti převlečení sourozenci, se vracejí pomstít se gangu zpuchřelého hada, který je kdysi připravil o rodiče i domov.

Správný, samorostlý a statečný bojovník obdařený výjimečnými schopnostmi snad ztělesňuje japonskou představu (anebo hledání) "pravého mužství". Jde tu o čest a o hledání otce, autority, která má chránit spravedlivost ve společnosti. Zvlášť, když je "tak sympaticky správných" mužských v tomto samurajském dryáku tak málo. Buď se jedná o lehkomyslného hazardního floutka, zuřivého šílence, který běhá kolem baráku s válečnickým pokřikem. Anebo o zahanbeného zneužívaného kluka, který se promenuje v dámském převleku. A hlavní protivník dobra Ronin sice budí hrůzu, ale přesto trpí jemnocitem, uhlazeností a závislostí na své sestře, pro níž se prodává ke zločinu.

Ještě, že máme Zatoičiho, třebaže Kitanův správný hrdina se nebojí být zároveň směšný, nezdráhá se ze sebe si dělat legraci. Proto možná není jenom krutý, ale také lidský. Svým příběhem dokáže druhé očišťovat, třebaže diváky filmu čeká na závěr zcela nesmyslná taneční bubnovací (téměř hiphopová) show. Ale Kitano asi věří, že stejně jako když se vstřelí gól, tak i při happyendu se má řvát a tancovat štěstím.

Samuraj, Japonsko (2003), 116 min.

Režie a scénář: Takeshi Kitano, kamera: Katsumi Yanagishima, hudba: Keiichi Suzuki, hrají: Takeshi Kitano, Tadanobu Asano.

Související témata:

Výběr článků

Načítám