Hlavní obsah

Spisovatel Ludvík Vaculík přijal státní cenu za literaturu

Právo, František Cinger

„Cenu jsem se rozhodl skromně přijmout,“ řekl Ludvík Vaculík (1926) v úterý v pražském Českém muzeu hudby při předávání státní ceny za literaturu. Významnější kulturní událostí se podle něj stalo, že „jeden navržený“ cenu odmítl. Připomněl tak skutečnost, že se architekt Jan Kaplický zřekl ceny ministra udělené mu v oboru výtvarné umění a architektura.

Článek

S ironií dodal, že cenu získává zpravidla ten, kdo žádnou nedostal nebo může umřít. Porota ocenila jeho dílo s přihlédnutím ke vzpomínkové próze Hodiny klavíru, která přináší svědectví o životě u nás od čtyřicátých let do dneška.

Cenu za překladatelské dílo dostal prof. Jiří Stromšík

Cenu za překladatelské dílo porota přiřkla prof. Jiřímu Stromšíkovi (1939) s ohledem na jeho dosavadní tvorbu. Nechtěla vyjádřit uznání „jen“ za překlad vzpomínek Güntera Grasse Při loupání cibule, ale připomenout překlady Franze Kafky a především díla Eliase Canettiho.

Cenu ministra za přínos v oblasti divadla převzal režisér, scenárista a básník Jan Borna (1960). Porota tak vzdala hold jeho působení v HaDivadle, loutkovém divadle Drak v Hradci Králové, Realistickém divadle v Praze, ale především jeho dílu v Dejvickém divadle a nyní v Divadle v Dlouhé. Podstatnou část jeho režijní tvorby představují autorské inscenace. Vyzdvižena byla i jeho pedagogická práce na DAMU.

Skladatel a muzikolog Zdeněk Šesták (1925) pak připomněl tradice české hudby i skutečnost, že cenu ministra přijímá v roce 90. výročí založení Československé republiky, v níž vyrůstal.

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám