Článek
Pamatujete si na své první setkání s Lolitou?
Bylo mi šestnáct let a pamatuju si, že jsem byl na straně agresora, protože všechno vidíte z jeho úhlu pohledu. Připadal jsem si provinile, že se ho zastávám, byly to protichůdné pocity. S Humbertem jsem se ztotožnil, což mi vůbec nebylo příjemné. Řekl bych, že to tak autor chtěl.
Strašně jsem si zároveň přál, aby se Lolitě podařilo uprchnout. Proto jsem jí o mnoho let později nabídl ve své próze únik. Útěk, který pro ni znamenal ještě hrozivější dobrodružství, byť vždycky s náznakem světla na konci tunelu.
Byl to jediný důvod, proč jste se rozhodl postup obrátit a vyprávět pohledem druhé hlavní postavy?
K vyprávění Lolitiným hlasem jsem dospěl, když jsem si román po letech znovu přečetl a zjistil, že ho v knize nikde neslyšíme. Lolita je v ní docela němá. Nevíme, co si myslí, jak se cítí, jak celý únos prožívá. Nabokov zvažuje pouze hledisko jejího věznitele.
Hrdinka v Nabokovově románu na scénu vstupuje hned po příjezdu Humberta do domu její matky. Příběh ve své novele jste ale započal až během fatální noci v hotelu, kdy otčím začne Lolitu zneužívat. Proč jste jej takto časově ohraničil?
Tuto chvíli jsem záměrně vybral jako počáteční, protože jde o moment, kdy se vše začíná naplno odehrávat, kdy se odkryje celé tajemství. Mám na mysli první sexuální scénu. Když oné noci dívka nic nenamítá, když situaci přijímá, už to nemůže vzít zpátky. Je tou tajností svázána jako všechny zneužívané děti.
Coby dítě jste sám zažil zneužívání ze strany rodinného přítele, o čemž jste se vypsal v autobiografii Miloval mne. Bylo pro vás na základě této zkušenosti snazší se do Lolity vžít?
Samozřejmě, zážitky mi v tomto směru hodně pomohly. Dokázal jsem se přenést do jejích emocí, myšlenek a chování. Občas jsem třeba napsal větu a hned ji přeškrtal s tím, že Lolita by to takhle neřekla nebo nemyslela. Nakonec je postavou, která utekla mé vůli, aby měla svou vlastní, svá vlastní slova, vlastní svět. Mým záměrem bylo navrátit jí hlas.
Dolores Hazeová odjakživa vyvolávala polemiku, zda jde o oběť, nebo o podněcovatelku událostí v knize. Na kterou stranu se přikláníte?
Jednoznačně je obětí. Román začíná, když je jí dvanáct a půl, věkově je tedy hluboko pod zákonem. Velice rychle se však naučí manipulovat, a to proto, že je sama ovládaná. Pravdou ovšem je, že v této hře nachází potěšení, zároveň se za sebe stydí. Přesně tohle se mně osobně stalo. Jde o paradox, který je třeba vyslovit nahlas. Přesto tím nezabráníte stát se obětí.
A jaký je váš názor na Humberta?
Humbert si je vědom toho, že trpí deviací, že se mu líbí předpubertální dívky. Za svůj nátlak vůči nim má špatné svědomí, je to ale takový poetický, úzkostlivý pachatel. Hluboko uvnitř ví, že Lolitin souhlas nemá, že rozhodně netouží být jeho sexuální partnerkou. Miluje ji a snaží se být milován, její svolení si však vynucuje.
Publikaci Lolity provázely komplikace, spisovatel byl v řadě nakladatelství s rukopisem odmítnut, a nakonec jej vydal až dva roky po dokončení. Jak to bylo s vydáním vaší verze?
S knihou jsem měl v podstatě stejné problémy jako Nabokov. Velká nakladatelství, která běžně mé texty vydávají, mě odmítala. Řekl bych, že se nakladatelé báli. Dostali strach z reakce a zároveň z knihy jako takové. Stále jde o velmi kontroverzní záležitost.
Rozporuplných reakcí se dočkaly i dvě diametrálně odlišné celovečerní adaptace Lolity. Zatímco Stanley Kubrick snímek pojal spíše jako satiru, Adrian Lyne předlohu zfilmoval vážněji. Která interpretace se vám zamlouvá více?
Znám oba filmy a přiznám se, že na Lyneovu verzi se dívat nedokážu. Nenatočil ji uměřeně, Lolitu vykreslil příliš provokativně, až mi to bylo diskomfortní. Je důležité si připomenout, že v Hollywoodu panují přísná omezení a do role Lolity režiséři obsadili o několik let starší herečky, které měly ztvárnit dvanáctileté. Nabokova próza i můj deník více překračují morální pravidla.
Nabokov zemřel, když vám bylo šestnáct let. Představoval jste si, co by na váš počin řekl?
Jsem si jist, že by se mu kniha líbila. Určitě by ale řekl, že jsem se dopustil velezrady. Nejspíš by však rozuměl tomu, že doba je teď úplně jiná než za jeho života.
Může se vám hodit na Zboží.cz: