Článek
V neděli si přitom Klicperovo divadlo vychutnalo úspěch ve Švandově divadle, kde zakončilo festival Next Wave projektem Čechov Čechům (Tři sestry, Racek, Strýček Solený). Fyzicky nejnáročnější a umělecky nejexponovanější divadelní projekt polistopadové éry omráčil každého, kdo má rád divadlo. Vznikal, aniž klicperovci ustali ve zkoušení Blechy a další premiéry, Goldflamovy hry Já je někdo jiný, která je na programu již příští sobotu.
Rebel Zamjatin
Nepřipomenul jsem Bulgakova v souvislosti se Zamjatinovou Blechou náhodně. Oba autoři byli obdaření stejně kritickým viděním nastupujícího stalinismu a žalostných poměrů v bolševickém Rusku. Oba byli umlčování, zakazováni. V klatbě skončila roku 1930 i Blecha, která se s úspěchem po čtyři sezóny hrála ve studiu moskevského MCHATu. Zamjatin měl ovšem na rozdíl od Bulgakova víc štěstí, neboť byl jedním z posledních, kterému Stalin v roce 1932 umožnil odjezd za hranice (do Francie), odkud se spisovatel už nevrátil.
Příběh o tom, jak ruští mužici fascinovali svět, když se jim anglickou mechanickou blechu podařilo přetrumfnout vyrobením blechy ještě mnohem dokonalejší, nejlepší na celém světě, je sice zasazen do časů "cara husodara", až příliš ale připomíná nedávnou sovětskou honbu za světovými prvenstvími, a to nejenom ve sportu. To přece v širé Rusi vymysleli dávno před Amerikou nebo zbytkem Evropy horkovzdušný balón, ponorku, automobil, žárovku...
Neodolatelný car husodar
V Hradci Blechu hrají vesele, v hezkých kostýmech Sylvy Zimuly Hanákové. I když se aktuálnost hříčky už poněkud zapomněla v minulém století, hloupost a nesmyslné úkoly občas vykvetou i v naší době. Mikotová zapojila do hry nejenom desítku herců (Holánová, Výtvarová, Součková, Nováková, Jeništa, Čepelka, Rajmont, Lněnička, Malý, Pechlát), ale připomněla jim také, že umí hrát s loutkami. Neodolatelný byl velký "car husodar" Josefa Čepelky, a Martina Nováková, která měla pro realizaci figurek o malinko víc prostoru než všichni ostatní z bezchybně šlapajícího týmu.
Klicperovo divadlo Hradec Králové - Jevgenij Zamjatin: Blecha. Přeložila Alena Morávková. Režie Zoja Mikotová, dramaturgie Lucie Bulisová, scéna Mikotová, Jaroslav Milfajt, kostýmy Sylva Zimula Hanáková, hudba Jaroslav Šťastný.