Článek
Příběh se točí kolem soudního projednávání kauzy znásilněné ženy. Ve světě, kde nevítězí pravda, ale ten nejpřesvědčivější argument, se proti sobě postaví dva kamarádi, dva advokáti přesvědčení o tom, že jim by se nic takového stát nemohlo.
„Může to působit jako temná hra, ale znásilnění je startující motor toho, co rozjede hlavní zápletku mezi jednotlivými postavami, špičkovými právníky, kteří za léta praxe postrádají empatii,“ prozradil režisér inscenace Adam Doležal.
„Jejich cynismus vyvolává vtipné situace, i když humor v této konverzační tragikomedii je samozřejmě černý,“ podotkl.
Kde je hranice mezi dobrovolným sexem a znásilněním? To řeší v Konsentu i Kotek a Dancingerová
Dramaturgyně Klára Špičková upozornila, že hra pracuje s různými úhly pohledu, neustále mění náhled na to, jak určitou věc můžeme interpretovat či argumentovat.
„Kde je vlastně pravda? Nina Raineová nám odpověď nenabídne, nechává na divácích, aby se sami rozhodli, kdo je v této hře vinen a kdo je obětí,“ uvedla Špičková.
Andrea Mohylová a Libor Stach ve hře Souhlas
V představení účinkují členové plzeňské činohry Andrea Mohylová, Petr Urban, Jana Ondrušková, Matyáš Darnady, Zuzana Ščerbová, Libor Stach a Eliška Vocelová.
Scénu navrhl Michal Syrový, kostýmy Agnieszka Pátá Oldak, hudbu složil Petr Zeman.
Matyáš Darnady, Zuzana Ščerbová a Libor Stach
Hra Souhlas měla světovou premiéru v londýnském Národním divadle v dubnu 2017, tedy ještě předtím, než na sociálních sítích začal rezonovat fenomén Me Too.
„Nině Raineové se podařilo mistrně vystavět moderní klasiku. Hra Souhlas ji spolu s jejím hitem Kmeny vystřelila do první ligy britských dramatiků,“ připomněla Špičková.
RECENZE: Mělo by to být jednoduché
