Článek
Nakladatelství v tomto svazku věnovalo pozornost prvnímu kreslíři komiksu Janu Fischerovi (1907–1960). Kromě něj se na výtvarném zpracování podíleli ještě Václav Junek, Bohumír Čermák a Marko Čermák.
Martin Pecina, který se společně s Petrem Vlasákem podílel na retuších originálních předloh, se v doslovu zamýšlí nad výtvarnou genezí všech figur (upozorňuje i na drobné chyby u některých obrázků), jež výtvarník pro autora Jaroslava Foglara (1907–1999) vytvořil. Tomáš Prokůpek zase přibližuje Fischerovy životní osudy i jeho profesní kariéru. V tomto exkurzu se nevyhnul ani problematickému vztahu mezi oběma tvůrci, jejich neustálým hádkám i následnému smiřování.
Kreslířovo mistrovství tkví především v nápadité zkratce, která často balancuje na hraně karikatury (především u záporných figur). Díky tomu, že jsou v této publikaci uvedeny i různé verze několika dílů, může si čtenář udělat obrázek o estetickém vývoji jednotlivých postav.
Týká se to především vzniku klubu Rychlých šípů a jejich boje s bandou Černých jezdců. V prvním díle Černí jezdci řádí výtvarník musel na Foglarovo přání zmírnit syrovost brutality (na tehdejší dobu) trestu. Jarka Metelka byl totiž původně zavěšen na provazech na ohradě a mladiství banditi se šátky na tvářích se do něj trefovali tenisáky. V oficiální verzi už odsouzenec u ohrady pouze stojí.
Stejně tak je na dílech vidět, jak výtvarník pracoval s estetickým vyzněním jednotlivých figur. Především hledal ideální barevné vyladění oblečení hlavní pětice. Červenáček byl totiž původně blondýn, Rychlonožka měl zase červenobíle kostkovanou košili, takže vypadal jako chorvatský fotbalista, zatímco Mirek Dušín nosil nejprve košili bílou místo žluté. Postupem času kreslíř přidal také na dynamice i grimasách ve tváři.
Výpravná publikace věnovaná klubu Rychlých šípů je tedy nejen kompletní přehlídkou jejich příběhů, ale také transparentní ukázkou toho, jakým způsobem se vyvíjelo české komiksové kreslířství.
Může se vám hodit na Zboží.cz: