Článek
Jak jste přišla k této nabídce?
Zní to jako anekdota. V květnu jsem našla v mailu zprávu z Ameriky, o které jsem se domnívala, že je to buď spam, nebo si ze mě někdo dělá legraci, takže jsem ji týden neotevřela. Když už jsem ji chtěla smazat, přece jen jsem do ní nahlédla a našla jsem nabídku na roli Xenie z Odyssey do Opery v Bostonu. Byla jsem trochu v šoku.
Když jsem pátrala, jak na mě přišli, zjistila jsem další náhodu. Jeden Američan mě při svém turistickém pobytu v Praze slyšel zpívat na koncertě v Obecním domě. Na konci si přišel pro vizitku, já ji neměla, tak jsem mu údaje napsala na papírek s tím, že to beztak ztratí nebo zahodí. Ale on o mně předal zprávu dál a výsledkem bylo oslovení z Bostonu.
O jakou inscenaci jde?
Dimitrij je jednorázové koncertní provedení, které bude řídit ředitel tamní opery Gil Rose a k němuž byli pozváni tři pražští sólisté – Aleš Briscein pro titulní roli, Dana Burešová jako Marina a já jako Xenie. Další jsou Američané. Zpívat se bude česky původní, málo uváděná Dvořákova verze. Ale ona se tato opera vůbec málo hraje. Američané pokládají Dvořáka za svého národního skladatele a na Dimitriji je kromě nádherné hudby zajímá zřejmě i dějová souvislost s Musorgského Borisem Godunovem. Pro mě je to obrovská příležitost zazpívat si tak krásnou roli a nabrat zahraniční zkušenosti.
Po návratu z Bostonu vás čeká titulní role v Orffově Chytračce v Národním divadle.
To je další výzva, která mě potkala. Je to také nádherná postava a navíc vystoupím ve svém milovaném Národním divadle.
Co vás ještě v této sezóně čeká?
Po Xenii a Chytračce to bude Musetta v Pucciniho Bohémě v mém současném angažmá v Moravském divadle v Olomouci, pak v ostravské opeře Ariel ve Fibichově Bouři, na konci sezóny Líza v operetě Země úsměvů, opět v Olomouci. Kromě toho moc ráda jezdím do Českých Budějovic zpívat trojroli v inscenaci Ravelovy opery Dítě a kouzla.
V Národním divadle zpíváte kromě mozartovských koloraturních rolí i titulní postavu ve Stravinského opeře Slavík, oblíbené roli Anny Netrebkové. Co znamenala pro vás?
Zpočátku to byl šok z pěveckého partu, který připomíná noty pro flétnu. Říkala jsem si, že to snad ani nelze zazpívat, ale postupně jsem v té hudbě objevila logiku i krásu. Musím však říct, že ačkoli nejsem trémistka, před Slavíkem se pokaždé klepu, zvláště po větším časovém odstupu od předešlého představení.
Začínala jste jako houslistka. Proč jste dala přednost opeře?
Opera je droga. A pak, u houslí jsem měla pocit, že nástroj, který existuje mimo mé tělo, si částečně dělá, co chce. To mě znervózňovalo. Hlas je součástí mého já a lépe si rozumíme.
Máte operní pěvecké vzory a idoly?
Těch je! Úžasnou Joan Sutherlandovou, Natalii Dessayovou, Annu Netrebkovou i s jejími výkyvy, Annu Moffo... Od každé z nich se dá mnoho naučit. Těším se, že v Bostonu budu zpívat po boku osobností ze světových scén a nositelů operních Grammy, ať už jsou to Mark S. Doss, Christopher Job a další.
A co vysněné role?
Vítám každou roli, která mě posune dál, ale vysněné postavy samozřejmě mám. Jsou to hlavně belcantové královny Marie Stuartovna nebo Anna Boleyna. A moc bych si někdy chtěla zazpívat Zerbinettu ze Straussovy Ariadny na Naxu.
Zatím vás ale z Richarda Strausse čekají jeho náročné Čtyři poslední písně. Prozraďte něco bližšího o tomto projektu...
Budu je zpívat na třech koncertech v květnu příštího roku v Bruselu, Antverpách a v Bruggách s Flanderskými symfoniky. Byli to oni, kdo mi tuto spolupráci po premiéře Stravinského Slavíka nabídli. Kromě Straussových písní mě tam čeká i Mahlerova Čtvrtá symfonie a skladba belgického skladatele Luca Brewaeyse, také dost náročná. Ale je to další výzva, na kterou se těším.