Článek
Na svém kontě už má čtyři alba, ze kterých pečlivě poskládala vyrovnaný hodinový set. Přidala zmíněný hit a neopomněla dodat, že se do Prahy bude těšit zase někdy příště.
Plain White T’s jsou písničková kapela, každou pasáž dávají na oltář melodie. Nežinýrují se a uhlazují ji do přijatelné rádiové podoby tak, jak je to na americké pop-punkové scéně zvykem. Ostatně i tak, jak to mají rádi mladí diváci, kteří tvořili základ pražského publika.
Plain White T’s nedělali chyby. Zpěvák Tom Higgenson se sice občas v návalu dvojité kytarové vozby trochu utápěl, ale to byl spíš problém technický, nikoli hlasový. Navíc se mohl spolehlivě opřít o dobrý druhý hlas baskytaristy Mike Retonda, který jej posílal divákům nenásilně, vlastně tak, jak vypadal celý set Američanů.
Věděli, že české publikum ještě nezískali. Byli ale poctiví, žádné šméčko. Bylo evidentní, že je koncert baví, a velmi si dali záležet i na nové skladbě z chystaného alba Big Bad World, jehož vydání avizovali na polovinu září. Zásadní zvukovou změnu nenaznačili.
Nominovaným na loňské ceny Grammy nicméně schází charakteristický znak, cosi, co způsobí, že je nebude možné zaměnit s mnoha dalšími americkými kapelami. Možná to tak zní jen uchu Evropana, pravda ale je, že podobné postupy, hlasy i zvuky nabízejí v Čechách i další západní kapely.
O to příjemnější bylo předskakování chebských One Night Band. Měli totiž podobný sound i skvělého zpěváka. Kdyby nic jiného, hrály v Rock Café dvě solidní kapely.
