Článek
K sochám Matyáše Bernarda Brauna, které jsou ve Vrtbovské zahradě na Malé Straně už tři sta let trvale doma, přibyla díla devíti veskrze současných umělců. Umístěná v galerii a jen dočasně „jako hosté“ však barokního mistra neruší.
Kam až sahá představivost jejich tvůrců, potvrzuje rozmanitost témat, použitých materiálů, přístupů ke zpracování. Osobitým výtvarným projevem se vyznačuje každý z vystavujících autorů včetně sochaře Jiřího Fürsta, organizátora této prezentačně-prodejní výstavy a sochařských sympozií v nemocnici v Berouně.
Kromě své figurální realistické i stylizované tvorby představuje busty spisovatelů Ludvík (Vaculík) nebo Arnošt (Lustig). Jiné pojetí busty, v barevném vosku na sádře, předkládá Sylvie Choisnelová, když ztvárnila Marii Čermínovou, česko-francouzskou surrealistickou malířku známou jako Toyen.
Co propojuje obě výstavy? Skutečnost, že několik z vystavujících patří mezi někdejší žáky a žákyně Kurta Gebauera. Jednou z nich je sochařka a restaurátorka Martina Niubó Klouzová. Návštěvníky zaujala svými plastikami Tři grácie (kočky), Čurající chlapeček a zejména holčičkou Tak trochu nad zemí.
Veřejná výstava na UMPRUM věnovaná emeritnímu profesorovi akademickému sochaři Kurtu Gebauerovi, jenž v srpnu oslaví osmdesáté narozeniny, dokládá výjimečný vztah pedagoga a jeho studentů, který je tak silný, že zůstávají spolu v kontaktu i dlouho po absolutoriu. I proto jí dominuje portrét oslavence, obrovská mozaika, kterou vytvořila Diana Winklerová z fotografií současné tvorby studentů Gebauera a ze života Ateliéru veškerého sochařství, který od roku 1990 do roku 2012 na VŠ UMPRUM vedl a kde ještě další tři roky působil.
Ani v současné době neopomíjí pedagogickou práci, když učí budoucí učitele na Pedagogické fakultě ZČU v Plzni, kde vede předmět veřejný prostor. Na aktuální výstavě v Galerii UM její návštěvníci zhlédnou z Gebauerova díla jeho sérii figurálních Trubkounů, vytvářených v letech 2016–2020, a působivý dosud nevystavený dívčí akt, na němž pracoval v letech 1978 až 2018. Uprostřed místnosti jsou sochy i menší díla jeho studentů jako dárky a přání k jeho jubileu (například talíř Kurt furt!).
Součástí výstavy jsou videa a odpovědi mnohých z jeho sto padesáti studentů, takzvaný Kurtazník, v nichž vypovídají o tom, jak pokračuje jejich tvorba, o smyslu umělecké aktivity, o chápání veřejného prostoru, a oceňují, co jim svým přístupem dal.