Článek
Proč jste se spojili ke spolupráci?
Lexa: Před více než rokem jsme se jako Slza dali do kupy s mladým producentem Enthikem. Řekli jsme si, že spolu zkusíme složit pár písniček a uvidíme, jak to dopadne. Vzniklo pár nápadů, které jsme dali takříkajíc do šuplíku. Ležely v něm docela dlouho.
Loni v létě jsme přemýšleli o dalších krocích kapely. Do toho se nám ozval Enthic s tím, jestli bychom ty nápady, které jsme spolu vymysleli, nechtěli dokončit. Byl mezi nimi i základ písně Padám. Měl jen refrén a předrefrén, sloky hotové nebyly. Když jsme se k němu vrátili a začali ho dokončovat do tvaru písničky, napadlo nás, že by to mohl být duet.
Věděli jste hned, koho byste k němu pozvali?
Lexa: Hned ne. Jenže já pak brouzdal na TikToku a narazil jsem na Pam. Zpívala nějakou cover verzi. Myslel jsem si, že je to zahraniční zpěvačka, protože měla skvělý výraz a výtečnou angličtinu. Otevřel jsem komentáře a ty byly české. Přečetl jsem si je a napsal jí, že to, co dělá, mě moc baví, a jestli by se nechtěla podívat na jednu písničku, kterou máme rozdělanou a chtěli bychom z ní mít duet.
Nabyl jsem dojmu, že se k ní hodí. V žánru, v němž je napsaná, se pohybuje, dělá ho dobře. A jí se písnička líbila, takže jsme se dohodli a udělali ji.
Vůbec jste předtím tvorbu Pam Rabbit neznali?
Lexa: Vůbec ne. Na TikToku jsem ji viděl a slyšel poprvé. Potom jsem si projel její další nahrávky, její profil a proklikal jsem se i na její vlastní tvorbu. Potěšilo mě, že má i své písničky, a pěkné. Má navíc cit pro melodie.
Pam, pokud se nepletu, máte kořeny v zahraničí. Souvisí to s vaší dobrou angličtinou?
Pam Rabbit: Má rodina pochází z Arménie, ale já se narodila v Česku. S tou angličtinou to souvisí nepřímo. Odmalička mluvím i rusky, protože je to jazyk, který naše rodina běžně používá. Angličtina pro mě byla jazyk, který jsem si vybrala sama a vytvořila si k němu vztah.
Většinu svých písniček jsem nazpívala anglicky, ale na mém EP, které vyšlo v lednu, je jedna v češtině.
Slze jste kývla na další českou. Proč?
Pam Rabbit: Hledám k češtině cestu a musím říct, že mě to baví. Vůbec se nebráním zpívat česky, a tak když přišla nabídka od kluků s tím, že skladba bude mít český text, nebyl to pro mě problém. I dál bych se ve své vlastní tvorbě chtěla věnovat i v češtině.
Znala jste Slzu před vaší spoluprací?
Pam Rabbit: Mé znalosti o české hudební scéně jsou docela malé, protože většinou poslouchám tvorbu zahraničních umělců. Věděla jsem nicméně, že Slza existuje. Její písničky jsem si dohledala později. Některé jsem znala z rádia, jen jsem netušila, že je hraje Slza.
Text jste dělali společně?
Lexa: Jak jsem řekl, demosnímek, který jsme nahráli s Enthikem, měl hotový refrén. Je v něm jen pár slov, ale nechali jsme ho tak. Sloky a předrefrén jsme na ten demosnímek nazpívali v pracovní pseudoangličtině, a když jsme se spojili s Pam, společně jsme u ní doma nejdřív napsali text předrefrénu a pustili se do slok.
Každý jsme si sedli do jednoho koutu místnosti, psali, a přitom si nahlas vyměňovali názory. Pam to vzala hodně do rukou. Vzpomínám si, že jsem jí občas ukázal, co jsem napsal, a ona mi odpověděla, že bych to měl předělat
Pam Rabbit: Ne, neříkala jsem to takhle drsně, jen jsem mu dala citlivě najevo, že to podle mě není ono. Ale on mi také říkal svůj názor otevřeně.
Lexa: Při tom všem to šlo strašně rychle, byli jsme hotoví asi za dvě hodiny. Já pak začal mít tendence hotový text vzít a poslat ho někomu, aby se k němu vyjádřil. S texty pro Slzu to tak obvykle dělám. Pam mi to ale zakázala. Řekla, abych to nechal být, protože takhle ten text vznikl a tak by měl zůstat. A tak už jsme s ním nic nedělali.
Lukáši, vy jste původně rockový kytarista, ale ten nástroj dnes nemá na popové scéně tak velké uplatnění. Vnímáte to?
Bundil: Vznikli jsme někdy kolem roku 2014 a už tehdy existoval u mnohých lidí pocit, že když je v popu zvuk kytary, je to něco divného. Začal jsem na rockové hudbě, prošel jsem folkem, řadou kapel a vlivy jsem čerpal odevšad.
Jestliže jsem předtím vnímal kytaru jako sólový nástroj, se vznikem Slzy se to změnilo. Upozadil jsem své kytaristické ego a nástroj beru tak, že slouží celku. Důležitá je písnička jako taková.
V Padám hraje akustická kytara a prolíná se celou písní. Funguje to a prospívá jí to. Koneckonců, zrovna tahle skladba začala vznikat, když jsem měl v ruce kytaru.
Proč se Slza ve skladbě Padám přiblížila k současnému popu, který neklade takový důraz na melodie, když všechny její předešlé písně právě na ní stojí?
Bundil: V minulosti jsem u našich písní vždycky řešil, jestli je rozumět textu, jestli Petr při zpěvu správně vyslovuje, zkrátka aby vše bylo přehledné a jasné. Když jsme loni hledali výraz pro naši novou tvorbu, změnil jsem postoj. Řekl jsem Petrovi, aby kašlal na to, jestli zazpívá někde třeba trochu falešně nebo zda dokonale vyslovuje. Důležité je, aby písnička ve výsledku chytila za srdce a lidi ji chtěli doposlouchat do konce.
Začala mě zajímat především emoce, a tu jsme hledali i ve výrazu písně Padám. Uvidíme, jak to budeme dělat dál, ale asi u toho zůstaneme. Pop dnes umožňuje v podstatě cokoli.
Lexa: Byl jsem odvážnější i při psaní textu. Některé věci, které jsme v minulosti dodržovali, jsme porušili. Například přízvuky. Nesoustředil jsem se na češtinu, ale na to, co chci říct a jak bych to řekl přirozeně. Ve výsledku jde pro mě z té písně nová energie.
Co pro vás Padám znamená?
Pam Rabbit: V muzice se hrabu pořád, je to celý můj život. Byla jsem překvapená, když mě kluci oslovili, ale jsem ráda, že to udělali. Miluju hlavně tvorbu, proces vzniku písniček, věci okolo. Zpívání je pro mě jen dvacet procent hudebního života. Takže to budu dělat dál, budu se věnovat skládání pro sebe a třeba i pro někoho jiného. A budu zpívat.
Lexa: Pro mě Padám znamená nový restart, novou energii, zbavení ze zajetých postupů a objevování nových. Budeme v tom zřejmě pokračovat a budeme vydávat písničky v podobě singlů. Také se vracíme na koncertní pódia.
Může se vám hodit na Zboží.cz: