Článek
Velmi aktuálně se prezentovala vlámská choreografka Anne Teresa de Keersmaekerová. Zatančila spolu s dalšími třemi tanečnicemi své legendární minimalistické dílo Rosas danst rosas.
Spolu s Williamem Forsythem, choreografem amerického původu, je pokládána právě ve Francii za nejvýznamnější současnou inovátorku ve smyslu ryzího autorského choreografického rukopisu. Po nedávném úmrtí Maurice Béjarta, Merce Cunninghama a německé choreografky Piny Bauschové zůstává na světovém tanečním poli tak trochu prázdno.
Na festivalu exceluje virtuózní Akram Khan z Londýna, který geniálně propojuje svůj indický původ a znalosti klasického indického tance se současnými tanečními trendy. Představení Gnosis pod širým nebem v nově rekonstruovaném Divadle Agora v bývalém románském klášteře voršilek bylo zážitkem i pro hudebně orientované publikum.
Až groteskně využívá opakujících se sekvencí
Zpěv i hudební doprovod na původní nástroje a v duchu indické tradice byl na nejvyšší úrovni. Zcela vyprodaná Opera Berlioz v Le Corum hostila izraelského choreografa a netradičního tvůrce Ohada Naharina se souborem Batsheva Dance Company. Inscenace Hora (podle názvu jednoho z lidových židovských tanců) se odehrává v podivně zeleném koridoru.
Naharin si hraje s jednoduchými gesty, s animálními živočišnými pohyby. Až groteskně využívá opakujících se sekvencí. Z pro něho typického chaosu se dopracovává k jasné pohybové i prostorové struktuře.
Právě jeho zvláštní cit pro prostor a řazení situací je násoben expresivní interpretací jeho tanečníků i velmi šokujícím hudebním aranžmá japonského komponisty Isao Tomity.
V dalším běhu festivalu se předvede William Forsythe se svými tanečně-výtvarnými Instalacemi, Nederlands Dans Theater s díly Jiřího Kyliána, Béjartův Ballet de Lausanne, Raimund Hoghe, Mathilde Monnierová a další. Akce potrvá do 7. července.
