Článek
Skye se od svého morcheebovského období malinko stylově posunula, ale samozřejmě jde stále poznat, o koho jde. Někoho by mohlo překvapit, že písničky se nesnaží znít ani elektronicko-experimentálně, ani funky. Používání různých pípátek a skřípátek, tolik typické pro Morcheebu, mizí v pozadí a pokud v některé písni jsou, posluchač si toho skoro nevšimne.
Celá deska stojí hlavně na zasněném zpěvu Skye - a ten je opravdu dobrý. Zpěvačka se vznáší na vlnách melancholicko-meditativních nálad a netlačí na pilu - jen si tak brouká, dalo by se říct. Několik tracků má velmi silné melodické refrény, hitový potenciál dřímá třeba ve skladbách Solitary, Love Show nebo Powerful.
Kromě zpěvu uslyšíte nejčastěji akustickou kytaru, běžné klávesy a občas i smyčce. Že by návrat ke klasickému písničkářství? Příznivce elektroniky to možná nepotěší, ale deska zní příjemně. Inteligentní pop pro 21. století.
Skye: Mind How You Go, Warner Music, 2006