Článek
Jmenování se opírá o krále Skotů, hlavu královské dynastie Stewartů, a sedmého vévodu z Albany, nejvyššího hofmistra Skotska, vévodu z Normandie a Aquitánie, hlavu kelšské přízně sv. Kolumbana a předsedu Evropské rady princů.
„Nechci to zmenšovat ani zvětšovat,“ komentoval Lustig jmenování. „Co by tomu asi řekla maminka, dožít se toho? Jako uličník jsem musel do školy o rok dřív, abych doma tolik nezlobil. Je to úsměvné i vážné. Kdyby se Skotové osvobodili od Angličanů, byli by královstvím a ze mě by se stal baronet.“
Doháníme, co jsme za totality zmeškali
Lustig připomněl, jak je rád, že mu loni vyšlo několik knížek. „Doháníme, co jsme za totality zmeškali.“ Mladá fronta, která mu vydává sebrané spisy znovu, po vydání Kateřiny Horovitzové v češtině, angličtině a hebrejštině v jednom svazku v Nakladatelství Franze Kafky, v redakci Markéty Mališové, chystá nové vydání začátkem roku 2011. V Nakladatelství F. Kafky vychází Dita Saxová, v doplněném, jak říká v „definitivním“ vydání.
„Jsem vděčný Moravanům, královskému městu Brnu, mým báječným kamarádům, a šerpu si pověsím s odznakem na zeď a občas si své jmenování rytířem přečtu. Josefu Škvoreckému blahopřeji. Být českým spisovatelem už samo znamená něco rytířského, není-liž pravda? Teď doplňuju knihu Miláček, aby jednou mohla vyjít znovu, lepší než minule,“ dodal.
Spisovatel se těší, že 2. září odjíždí do Šanghaje, kde se s M. Mališovou, ředitelkou Centra Franze Kafky, zúčastní výstavy o jeho životě a díle a představí svou knížku Bílé břízy na podzim vydanou v čínštině. Zpáteční cestou se staví v Soulu.
