Článek
Po tři dny od středy do pátku tak mělo publikum možnost ocenit jejich umění ve spojení s naším orchestrem v programu složeném navíc ze skladeb méně hraných.
I ve čtvrtek publikum, kde již bylo zastoupeno hodně turistů z ciziny, vyslechlo díla tří autorů - Samuela Barbera, Edwarda Elgara a Felixe Mendelssohna-Bartholdyho.
Zinman jako vždy v posledních letech dirigoval střídavě vsedě i vestoje na stupínku a již úvodní Barberova předehra ke Škole pomluv ukázala, že detailní vypracování patří k dirigentovým velkým kladům - mělo vtip i požadovanou hravost.
Hlavní zájem publika byl ale soustředěn na následující Elgarův Violoncellový koncert e moll s půvabnou Argentinkou, u níž jsme zpozorovali již známky blízkého mateřství, což ji nezabránilo podat dílo tempově i výrazově na výši se zdůrazněním meditativních momentů skladby.
Mendelssohnova symfonie č.5 „Reformační“ v závěru večera pak nepostrádala vyžadovanou majestátnost a ocenili jsme zejména velký vklad skupiny dechových nástrojů. Byl to večer patřící u filharmoniků k těm nejlepším z poslední doby a ohlas byl u posluchačů veliký.