Článek
Trojice muzikantů letos vydala čtvrté album Make Your Move, na němž představuje svou verzi tradičních estonských písní. Nejen o nové desce pro Právo hovořil kytarista a zpěvák Jalmar Vabarna.
Jak prožíváte letošní rok?
Nedávno jsme vydali nové album a měli jsme v plánu hodně koncertovat, abychom ho představili lidem. Museli jsme ale zrušit všechny zahraniční závazky. Letos jsme měli hrát na asi deseti různých festivalech v celém světě, z čehož sešlo.
Naštěstí pořád můžeme hrát doma v Estonsku, máme přes léto v plánu docela dost domácích koncertů. Samozřejmě že se vzhledem k okolnostem bude jednat o akce s malým počtem návštěvníků.
Uvažovali jste, že vydání alba Make Your Move posunete na dobu, kdy budete moci vyjet na mezinárodní turné?
Bavili jsme se o tom. Museli jsme přeložit největší koncert své dosavadní kariéry, který se měl konat ruku v ruce s vydáním desky. Jde o náš první koncert ve sportovní aréně, v největším koncertním prostoru v Estonsku. Nyní je naplánovaný na září.
Nakonec jsme se ale rozhodli, že album vydáme podle plánu. Přišlo nám, že se hudba v té době mezi lidi po celém světě šířila snad lépe než kdy předtím, protože všichni trávili více času u internetu. My jsme tak jako tak chtěli tentokrát více využít k šíření alba digitální platformy, což se docela dobře povedlo. Lidé měli čas si novou hudbu doopravdy poslechnut.
Na vaše nové album jsou pozitivní reakce i v zahraničním tisku. Která vás potěšila?
Těší mě obecně, že se daří získat hezkou odezvu i ze zahraničí. Vždycky jsme měli pocit, že děláme díky kořenům v estonské tradiční hudbě něco trochu jedinečného. Nicméně to, jestli se vám podaří oslovit více lidí, je vždy kromě samotné práce i trochu závislé na štěstí. Takže nám dělá radost každý ohlas.
Na reakcích mě překvapilo, jak dobře si mezi fanoušky vede nejpomalejší skladba na albu, Armasta mind. Znamená to Miluj mě. Myslím, že to bylo načasováním. Lidé trávili hodně času doma s blízkými a taková melodie jim asi padla do noty. Vtipné na tom je, že já a naše zpěvačka Sandra jsme hlasovali, aby ta písnička na desce vůbec nebyla.
Změnili jste na vašem čtvrtém albu oproti těm předchozím v něčem přístup?
Už se nebojíme vzdálit originálu. Když nás například zaujme text nějaké lidovky, ale melodie už pro nás tak inspirující není, napíšeme jinou. V případě této desky se to stalo několikrát.
Hodně jsme o tom hovořili s lidmi, kteří se zabývají tradiční hudbou a zdálo se, že nemají nic proti. Naopak oceňují, že se starými písněmi vůbec nějakým způsobem pracujeme a přivádíme je tak k životu. Pokud si ale píseň zamilujeme jako celek, nemáme potřebu ji přetvářet za každou cenu a rádi ji nahrajeme tak, jak je známá. Staré písně respektujeme, ale zároveň se snažíme najít cestu k tomu, aby znovu ožily.
Jak tradiční písně, se kterými následně pracujete, objevujete?
V Estonsku máme štěstí, protože máme rozsáhlé digitální archivy, ve kterých můžeme pátrat. Přímo ve městě, kde žijeme, je knihovna s obrovským archivem. Je to až neuvěřitelně snadné. V archivu lze vyhledávat podle jmen, regionů nebo třeba nástrojů.
Jsou tam lidé, kteří vám pomůžou. Když vás třeba napadne zjistit, jestli jste v rodině neměli nějakého velkého pěvce, zajdete za nimi, a pokud existuje nahrávka, společně to jistě vypátráte.
S tím mám osobní zkušenost. Objevil jsem takhle hudbu své prababičky. Až se jednou budu nudit, musím si poslechnout, o čem zpívala.
Máte vy osobně na poli estonské lidové hudby stále co objevovat?
To jistě ano, historie je v tomto ohledu bohatá, a jak už jsem naznačil, i dobře zachycená. Vždycky říkám, že Estonsko sice není bohaté například na naftu, ale máme své texty a melodie. Naše bohatství je v písních.
Místo Colours
NeFestival Colours of Ostrava se koná od 15. do 18. července a pro návštěvníky nachystal divadelní i hudební program. Estonská skupina Trad.Attack! měla být jedním z hrstky zahraničních hostů na něm, ovšem její vystoupení bohužel muselo být zrušeno.
Ve středu 15. července se na akci představí Cirk La Putyka & Tata Bojs feat. Losers Cirque Company, Marek Číhal a hosté, o den později je na pořadu neformální setkání s organizátory festivalu či projekce dokumentů Colours of Ostrava, v pátek 17. července zahrají N.O.H.A., -123 min. či Kapitán Demo a na sobotu je nachystáno diskusní fórum Meltingpot.
