Článek
Po předešlých albech a vašem hudebním vývoji bylo možné očekávat, že na novince půjdete blíže k taneční hudbě, což se opravdu stalo. Existovala i jiná varianta?
V podstatě ne. Měli jsme připravených dvanáct skladeb, z nichž jsme na desku dali deset a dvě jsme si schovali k vydání na podzim. Na albu jsou v zásadě dvě polohy, obě odvislé od toho, v čem členové kapely hudebně lítají. Já bezesporu víc než kytarovou poslouchám taneční muziku a také hip hop, což se do naší tvorby muselo zákonitě promítnout. Chtěli jsme ale především nahrát desku s písničkami, které budou dobře fungovat na koncertech.
Jaká je ta druhá poloha?
Ta je spíš pro posluchače, kteří mají rádi předešlou desku Dreamer. Je melancholická, je na ní víc jemných melodií, zvukově je taková hodná. Těmto lidem se na novince líbí písničky New Manifesto, Don’t Walk Away a podobně. Tyhle skladby jsou víc postavené na kytarách, ale taneční groove mají také. Nutí nás to takhle hrát.
Souhlasíte s tím, že na desce je oproti předešlým nahrávkám více předsazený zpěv?
Do jisté míry ano. Není to sice výrazně víc než jindy, ale ten dojem vzniká proto, že ubylo kytarových chuchvalců. Instrumentace je tentokrát na naše poměry dost úsporná a zpěv má tím pádem více prostoru. Také jsme kladli důraz na to, aby deska nebyla moc komplikovaná. Někteří lidé nám vyčítají, že na ní nejsou například zpětné vazby. Třeba se k nim ale v budoucnu vrátíme.
Je na desce příběh?
Příběh se odvíjí od textů a tady nemají žádnou viditelnou kontinuitu. Pořád se jimi proplétají témata, která používám dlouhou dobu. Jsou v nich trochu vztahy a také si pohráváme s magií. To se trochu implementovalo i do grafiky obalu a dalších věcí. Je to ale legrace. Baví nás, když je deska tajemná a lidé si na ní musí hledat významy. Kolikrát objeví věci, o kterých my sami vůbec nevíme a teprve později zjistíme, že tam něco takového je.
Proč si pohráváte právě s magií?
Láká mě symbolika a věci, jež se pohybují v šedé zóně, která je trochu tajemná. MGKK Telepathy znamená Magic Telepathy a lidé často říkají, že ta deska je magická. Nedávno nám napsala jedna holka, že ji ráno v 9.30 napadlo, že by někdo mohl na web pověsit texty. Večer přišla domů, na webu je našla a někdo je tam dal v 9.30. Lidé se k těm tématům vrací a dosazují si do nich významy, což je v zásadě dobré.
Ještě před třemi lety byla Sunshine bytostně klubová kapela. Dnes vystupuje na velkých pódiích na mnoha festivalech, často jako jedna z hlavních hvězd. Je v tom velký rozdíl?
Technicky je to rozhodně jiné, ale pro nás je to především výzva. Hrát v klubech je skvělé, funguje tam úzký kontakt s publikem, což nás baví. Na festivaly lidé nepřijdou vyloženě na jednu kapelu a pro nás je výzva dostat je na svou stranu. Musíme je přesvědčit, že nemají jít na pivo, ale musejí zůstat a koncert si užít. O tom je muzika.
