Skupina Slza: Zase se dostavilo nadšení

Bundil: Kdybych to měl shrnout do jednoho slova, pozitivně. Ničeho, co se stalo, nelituju a nic bych neudělal jinak. Současně nás naše minulost přiměla udělat před realizací třetí desky kroky, které jsou pro nás nové.

Bundil: Slzu jsme s Petrem založili proto, že jsme chtěli skládat a zpívat vlastní písničky, o jejichž podobě jsme měli shodnou představu. Tenkrát jsem si říkal, že by bylo skvělé, kdybychom měli na scéně tak silnou pozici, že se budu moci ráno vzbudit a jen tak si začít skládat, protože chci. Bylo to pro nás motivující a po prvních zveřejněných písničkách, které byly úspěšné, se to i zhmotnilo.

Nadšení se dlouho stupňovalo, ale před začátkem práce na třetí desce jsem si uvědomil, že se nacházíme v období setrvačnosti. Bylo to pořád skvělé, pořád jsem mohl začít skládat písničku jen tak, ale nevedlo to k mému tvůrčímu uspokojení.

Navíc jsem si začal uvědomovat očekávání, která na nás byla kladena, i to, že jsem už některé písně skládal proto, že jsem musel, neboť nastal čas nějakou vydat. Měli jsme také zvuk, který se od nás očekával, přitom já už sledoval trochu jinou hudbu. To mi v konečném důsledku bránilo se umělecky otevřít.

A tak jsem Petrovi navrhl, abychom opustili komfortní zónu a zkusili to s novým albem jinak. Tušil jsem, že když najdeme styl práce, který nám bude vyhovovat, můžeme svou hudbu posunout. A že můžeme posunout sebe jako autory a interprety. Petr byl pro a díky tomu se dostavilo zase to nadšení, s jakým jsme skládali na začátku.

Bundil: Většinu koncertů jsme měli po celou tu dobu vyprodanou, takže nelze mluvit o nějakém zásadním pádu. Je však pravda, že na začátku byly reakce lidí velmi nadšené a před započetím prací na třetím albu to opadlo. Věděl jsem, že se to stane. Je to zákonitá věc a já na ni byl připravený. Nečekal jsem, že naše popularita bude pořád stejně velká.

Bundil: Od dospívání se zajímám nejen o muziku, ale i o věci, které s hudební scénou souvisí. Přečetl jsem spoustu biografií kapel i zpěváků, hrál jsem v mnoha skupinách, takže vím, čím vším si může hudebník projít a že jeho popularita není věčná. Zrovna nedávno jsem dočetl knížku o Black Sabbath, ve které slávu i ústup z ní kytarista Tony Iommi skvěle popisuje. Vlastně se dá se říct, že jsem Slzu zakládal s vědomím, že se může stát všechno.

Lexa: Určitý ústup z pozice pro mě byl ve výsledku přínosný. Lukáš se mě zeptal, jestli bych nechtěl také skládat, respektive se pustit do psaní textů. Byl to pro mě obrovský impuls, protože jsem mohl zužitkovat všechno, co jsem se předtím v Slze naučil.

Když jsem se stal jejím členem, bylo mi dvacet dva let. Měl jsem už být dospělý, jenže já nebyl. Nebyl jsem tam, kde jiní dvaadvacetiletí lidé jsou. Dospěl jsem až v kapele.

V první etapě jsem hledal sám sebe. Při práci na třetí desce jsem už začal využívat zkušeností, které jsem nabral od lidí kolem sebe. Myslím tím hlavně Lukáše, kluky z kapely nebo Xindla X, který nám psal texty a s nímž na nich teď spolupracuju.

Bundil: Jeli jsme ve vlaku, v němž byly věci dané a ze kterého bylo těžké vystoupit. Potom přišla myšlenka věci změnit a trvalo čtyři měsíce, než jsem dokázal pojmenovat to, co změnit chci. Po mnoha debatách jsme se rozhodli změnit způsob skládání písniček, jejich zvuk a také podobu koncertů.

Bundil: Ne, nehráli v tom na začátku žádnou roli. Až když jsme měli nějaké nápady na písničky, oslovili jsme k dalšímu společnému skládání Brita Olivera Soma, který pracuje v Berlíně.

Když jsme za ním jeli poprvé, vůbec jsme netušili, co od toho můžeme čekat. Vzali jsme deset demosnímků našich písniček a přáli si, abychom se pochopili a takříkajíc si sedli. Prvních pár hodin jsme se poznávali a hledali systém spolupráce. Jakmile jsme ho objevili, šlo to skvěle a vznikaly velmi zajímavé věci.

A když jsme potom jeli do Londýna za producentem Eddem Hollowayem, který se podílel mimo jiné na úspěšné desce písničkáře Lewise Capaldiho, prvotní stres byl podobný. Odešel ale během pár minut poté, co jsme si sedli do studia a začali si povídat o muzice.

Lexa: U předchozích dvou desek byl jejich autorem Ondra Ládek alias Xindl X. Já mu jen napsal námět, větu či odstaveček, on se jimi třeba nechal ovlivnit nebo inspirovat, nicméně texty byly v jeho režii. Tentokrát jsem všechny v prvotní podobě napsal já a s ním jsem je konzultoval či dodělal. Tím pádem hovoří všechny ze mě, všechny náměty jsou mé.

Zajímavé to bylo třeba s písní Žár. Měli jsme hrát na svatbě a já chtěl novomanželům věnovat nějakou písničku. Došlo mi však, že ty o lásce v našem repertoáru jsou vesměs smutné. Řekl jsem si, že mám úžasnou přítelkyni, do které jsem zamilovaný, a tak bych mohl zkusit napsat o lásce skladbu optimistickou. Optimismus mám v sobě, cítím ho každý den, a tak vznikl Žár.

Lexa: Sice v ní zpívám v první osobě, ale není o mně. Je o nějakém klukovi, který hledí do hvězd a touží po lásce. Mám doma střešní okno. Jednou jsem pod ním seděl, koukal na hvězdy a představil si, jak někdo někde kouká na stejné hvězdy. Námět lásky se dostavil záhy. Reflektuje to, co jsem v tu chvíli cítil.

Není důležité psát jen o sobě a svých pocitech. V tom mě inspiroval britský písničkář James Bay. Byl jsem na jeho koncertě a on na něm zpíval písničku Bad, která je o krutém rozchodu. Potom jsem s ním slyšel rozhovor v rádiu a moderátor se ho v souvislosti s tou skladbou ptal, s kým se rozešel. On řekl, že se s nikým nerozešel, ale zpívá o rozchodu někoho jiného.

Ten pocit znal ze svého života. Při psaní textu se ale nechal inspirovat příběhem někoho jiného a na základě vlastních zkušenosti se pak do toho stavu snadno vžil.

Přesně tak. Text vznikl přímo na sessionu, na němž jsme napsali hudbu. Bylo to na chalupě na samotě nedaleko Nymburka, kam za námi přiletěl Oliver Som. Byla to naše poslední společná session a ten hudební nápad nám přišel tak dobrý, že jsme se rozhodli zařadit písničku na desku. A já se rozhodl napsat rovnou text.

Zavřel jsem se do pokoje, a zatímco Lukáš s Oliverem si vedle hráli s dalšími hudebními nápady, já psal. Bylo to v noci. V jednu ráno jsem za nimi přišel a řekl jim, že mi chybí už jen jedna část. Leželi na matracích, klížily se jim oči a zeptali se mě, jestli to nechci nechat na ráno. Ale já to nakonec dodělal.

Mimochodem, v tom textu upravoval Xindl X nejméně ze všech. V první reakci mi řekl, že by nezměnil ani jedno slovo, ale dva dny nato, když jsme jeli skladbu natočit do studia, poslal esemesku s úpravou. Samozřejmě jsem to akceptoval.

Bundil: Zatím jsme ho neoznámili. Čekáme, jak se vyvine situace kolem koronaviru. Mělo by ale proběhnout na podzim a druhá část na jaře příštího roku.

Může se vám hodit na Zboží.cz: