Hlavní obsah

Skupina Lety Mimo: Možná tu nakonec zbudou jen mravenci

Právo, Jaroslav Špulák

Šesté album skupiny Lety Mimo se jmenuje Civilizace 3000. Vyšlo v lednu a je na něm deset písní. Stylově se pohybují na ose od kytarově-tanečních přes hrátky s blues až po jemnější polohy. Momentálně jsou Lety Mimo na klubovém turné se skupinou Mandrage. Na otázky odpověděli zpěvák a baskytarista Looky a kytarista a zpěvák Cvanc.

Foto: archiv kapely

Skupina Lety Mimo. Zleva Looky (zpěv, baskytara), Maštěnka (bicí) a Cvanc (kytara, zpěv).

Článek

Už v minulosti jste si rádi hráli s futuristickými a sci-fi motivy. Zachováváte to i na nové desce. Co vás na tom přitahuje?

Looky: Když jsme si dali název Lety Mimo, mělo to více významů. Jeden z nich byl vesmír, cesty a podobně. Jde to s námi od začátku, spousta kapel a tvůrců má své zásadní téma. Texty, které píšu, nejsou o budoucnosti. Jsou to spíš metafory k současnému životu. Dříve byly až vědecké, teď se týkají hlavně představ o budoucnosti lidstva.

Pro mě osobně je svět mraveniště lidí, kteří se o něco snaží. Vize budoucnosti je ale nejistá. Buď se lidstvo vrátí k přírodě, nebo ho příroda pohltí, anebo se zahubí samo a zbyde jen ta příroda. Z těchto myšlenek písničky vznikly.

Jak to podle vás s lidstvem dopadne?

Looky: Domnívám se, že kdybychom na světě všechno nechali tak, jak je, včetně asfaltových silnic a dalších věcí, které jsme vybudovali, příroda je postupně pohltí a zbyde tu ona. Možná je to kacířská myšlenka, ale nejsem si jist, jestli má smysl přírodu tak moc chránit, když ona si s námi vždycky poradí a ochrání se sama. Je to relativní, celý svět se relativizuje a člověk už vůbec neví, která pravda je ta správná. A možná tu nakonec zbydou jen opravdoví mravenci, protože jsou ve skutečnosti inteligentnější než lidé.

Cvanc: Připomnělo mi to komiks Galaxie, který vycházel v časopisu ABC v době, kdy jsme chodili do školy. Zmutovaný obří hmyz v něm ohrožoval lidi. Ti se nakonec sami vyhubili a na zemi zbyl jen ten hmyz.

Looky: Že jsme s Cvancem ze stejné generace, je obrovská výhoda. Když s něčím přijdu, tak mi rozumí. Pro kapelu a domlouvání se o tom, jaký rámec písničkám dáme, to je přínosné.

Foto: archiv kapely

Skupina Lety Mimo je na turné s formací Mandrage.

Vaše písně mají výrazné melodie. Kdyby měly jinou produkci, byl by z nich příjemný střední proud. Vy je ale zvukově tlačíte k alternativnějším podobám. Proč?

Cvanc: Přesně takhle jsme uvažovali poté, co jsme absolvovali prvních sedm koncertů probíhajícího turné se skupinou Mandrage. Jsme příjemně překvapeni z toho, jak pozitivně nás publikum, které samozřejmě chodí hlavně na Mandrage, přijímá.

Do programu jsme záměrně zařadili písně, které jsou chytlavější, respektive popovější. Když jsme viděli, jak dobře u lidí fungují, napadlo nás, že to může být pro nás ta správná cesta. Nikdy jsme neměli problém s melodiemi, na těch jsou všechny naše skladby postavené. Mohli bychom ale více pracovat s tím, aby byl zvuk obecně přijatelnější. Láká nás nahrávat a interpretovat tradiční písničky.

Deska je co do stylových inspirací poměrně pestrá. Byl to záměr?

Looky: Před natáčením každého alba si říkáme, že ho uděláme zvukově trochu jinak. Nakonec jsme to ale vždycky my a k tomu žádnou filozofii nepotřebujeme. Naše hudební přirozenost válcuje náš záměr. Asi je to dobře, protože bych nechtěl, abychom hráli jako někdo jiný.

První naši desku jsme nazvali 2001 Space Punk s tím, že je to pojmenování pro náš styl. Později jsem hledal na Googlu všechny možné hudební žánry. Našel jsem jich tisíce, ale space punk mezi nimi nebyl.

Cvanc: Minulou desku Válka světů jsme v roce 2015 nahrávali ve čtyřech. Byl s námi ještě kytarista Gerry. Potom odešel a my byli zase ve třech, jako v začátcích. Rozhodli jsme se tedy na nové desce víc vrátit k samplům, aby byl zvuk plnější.

Některé písně jsou tanečnější, což jsme měli vždycky rádi, jiné rockové, je na ní vzpomínaný duet, píseň, ve které si hrajeme s blues, nebo skladba To není, v níž vůbec nehraje kytara. Klávesy do ní nahrával Franta Bořík z Mandrage a tehdy začal vznikat nápad spojit obě kapely na turné. Přínosné nakonec bylo i to, že zvukař Šmity, se kterým jsme nahrávali základy alba, je koncertní zvukař obou skupin.

Výrazná a pocitově trochu jiná je skladba Supermarket Lovers, ve které s Lookym zpívá Veronika Zenklová. Jak vznikla?

Cvanc: Vymyslel jsem kytarový riff a měli jsme představu, že to bude tvrdší skladba. Postupem času dospěla do fáze, kdy v ní zůstaly nářezové bicí, ale zbytek je mnohem jemnější. Duet v plánu také nebyl. Zpěvy jsme ale točili ve studiu u producenta Aleše Zenkla, kde vznikl nápad, aby v ní s námi zpívala jeho žena Veronika, což je vynikající zpěvačka. Tam jsme také do písně nahráli smyčcové party. Je příjemná, ale žádný ploužák.

Vy snad v repertoáru ani ploužáky nemáte…

Cvanc: Těm se vyhýbáme, není to nic pro nás.

Looky: Písnička Supermarket Lovers vznikala na jednom z našich hudebních soustředění a v obrovské kocovině. Když jsem ji pak slyšel nahranou jako syrový demosnímek, řekl jsem si, že je krásná. Její atmosféra vůbec neodpovídala stavu, ve kterém jsme ji psali.

Potom mi Cvanc řekl, že někde zaslechl spojení Supermarket Lovers. Já žádný nápad na text neměl a ten obrat mi přišel zajímavý. Napsal jsem tedy text o dětech, které žijí v obchodních centrech, kam chodí za školu, v lepším případě po škole.

V tom skleníkovém prostředí vznikají vztahy, přátelství, nenávist a spousta dalších emocí. Na jednu stranu mi to přijde zvrácené. Říkám si ale, že když ty děti neznají nic jiného, tak co jim zbývá. Teprve po vzniku textu jsme se rozhodli požádat Veroniku o pěveckou účast.

Na přelomu devadesátých a nultých let jste řadu roků koncertovali jako předskupina Tří sester. Co vám to tehdy dalo?

Looky: V té době jsme inklinovali k punk rocku a měli jsme stejné vzory, jaké měli kluci ze Tří sester. Cvanc byl navíc jejich kytaristou a náš bubeník s nimi hrál také. Postupem času se ale hudební nůžky mezi oběma kapelami otevřely a každá byla jinde. Do našeho zvuku přibyly samply, od punku jsme se vzdálili a logicky jsme dospěli k závěru, že už patříme do jiného hudebního světa.

Cvanc: Když se na to podívám zpětně, být tolik let předskupinou Tří sester pro náš vývoj až tak přínosné nebylo. Bylo to ale pohodlné a ten model se nám, i díky určité lenosti, opouštět nechtělo. Nakonec jsme se ale rozhodli a já ze Tří sester odešel. Myslím si, že až v posledních letech se nám podařilo definitivně se zbavit nálepky předkapely Tří sester.

Looky: Bylo to stigma. Třem sestrám ale upřímně děkujeme, protože jsme se při koncertech s nimi dostali dál a hodně věcí jsme se naučili. Byla to skvělá škola.

Kdy album pokřtíte?

Cvanc: Až do konce března budeme na turné s Mandrage. Hrajeme na něm momentálně dvě písně z nové desky. Samostatný křest proběhne 3. dubna v pražském klubu Futurum. Chtěli bychom tam zahrát celou desku a zbytek koncertu doplnit osvědčenými hity.

Související témata:

Výběr článků

Načítám