Článek
Na jaře jste absolvovali turné po českých a moravských kinech, při kterém jste nejenom hráli, ale představili jste i dokument o kapele. Naposledy jste takto vystoupili v červenci na festivalu Rock for People. Jak turné hodnotíte?
Nikolas Grigoriadis (trumpeta): Bylo pro nás až nečekaně úspěšné, protože jsme zpočátku netušili, do čeho vlastně jdeme a jak to bude vypadat. Z výsledku i ohlasu jsme příjemně překvapeni.
Richard Krajčo (zpěv, kytara): Já si vysnil, jak by mělo turné vypadat, měl jsem poměrně jasnou představu. Netušil jsem ale, že se nám to podaří všechno tak perfektně sesynchronizovat. Myslím si, že sedmapadesát vyprodaných koncertů hovoří samo za sebe. Určitě jsme nastolili něco nového, co nebude lehké opakovat. Jsem za to na nás hrozně pyšný, i když to nezní moc skromně.
Budete pyšní i na nějaký záznam z turné?
Krajčo: Nahráli jsme ho a přejeme si, aby byl stejně punkový, jako byl ten filmový dokument, který jsme při turné promítali. Momentálně jsme ve fázi přípravy dema, na kterém vyzkoušíme, jak ty záběry vypadají. Uvidíme, jaký bude výsledek. Podle toho se rozhodneme, jestli dokument vydáme.
Oznámili jste, že po skončení festivalové sezóny své koncertování ukončíte zhruba na rok. Platí to stále?
Grigoriadis: Platí to, co jsme řekli. Teď se stáhneme a budeme chystat novou desku. Krajčo: Naše pauza začne 2. října. Je ovšem možné, že během roku sporadicky někde vystoupíme, a to především kvůli tomu, abychom si nový materiál otestovali. Za celý rok bych to odhadoval tak maximálně na šest sedm koncertů, a to jenom možná.
Kdy nová deska vyjde?
Kryštof: Nějaký termín v hlavě máme, ale nevíme, jestli to tak dopadne. Chtěli bychom se vrátit na podzim příštího roku, takže by bylo ideální, kdyby deska vyšla v říjnu, a v listopadu nebo prosinci bychom vyjeli na turné, při kterém se pokusíme naplnit největší haly u nás.
Máte už nějakou novou písničku hotovou?
Krajčo: Už se něco rodí, máme asi šest věcí, z nichž čtyři jsou hotové a další rozpracované. Má žena mi říká, že jsou zase smutné. Parapet je ale podle mě hrozně veselá písnička, bohužel se smutným textem. Je to příběh kluka, který se rozhodne skočit z okna a během pádu ho sleduje celý panelák, okno po okně, v nichž se odehrávají různé příběhy.