Skupina Kabát před turné: Kotel bude všude

Radek Hurčík (bicí): V Modřanech jsme začali zkoušet minulý týden. Předtím jsme se scházeli ve zkušebně v Teplicích, kde jsme především připravovali program. Se zvukaři jsme ho začali dávat dohromady v Praze.

Josef Vojtek (zpěv): Repertoár na festivalovém vystoupení je kratší než na samostatném koncertu, takže jsme to jako přípravu nebrali. Byli jsme rádi, že se vidíme, že si zahrajeme a splnili jsme závazky, které jsme měli. Navíc jsou pro nás koncerty na Slovensku vždy zajímavé kvůli tomu, že jich tam obecně moc nemáme.

Tomáš Krulich (kytara): Premiérově zahrajeme Houby magický a Proti proudu z našeho nového alba Do pekla/do nebe. Na minulém turné, které se odehrálo hned před vydáním desky, jsme je v programu neměli.

Vojtek: Ze starších věcí jsme zařadili Pohromy, Tetu z Ostravy, Kávu si osladil nebo Virtuoze. Naživo jsme je dlouho nehráli, do festivalových setů se nevešly.

Ota Váňa (kytara): Když je něco poprvé, vždycky je to náročné. Vzpomínám si například, že jsme tenkrát ještě neměli odposlechová sluchátka do uší odlitá na míru. Měli jsme klasické roztahovací špunty a jejich nevýhodou je, že když se muzikant při vystoupení potí, což je běžná věc, z uší vypadávají. Měli jsme náhradní suché a ty jsme si pak dávali aspoň na přídavek. Dnes používáme špunty odlité na míru, pod které se pot nedostane.

Zajímavé také bylo, že lidé, kteří přišli do haly jako první, hledali místo, kde bude takzvaný kotel. Jelikož předtím žádný podobný koncert nezažili, nedošlo jim, že když je pódium uprostřed haly, kotel je úplně všude a zároveň nikde.

Vojtek: Letos budeme mít pódium uprostřed haly už potřetí. V roce 2001 jsme si ale museli zvykat na to, že vlastně nemáme takříkajíc krytá záda.

Milan Špalek (baskytara): Přesně tak. Při běžném koncertu si jdu třeba k aparátu a šteluju si na něm zvuk. Když mám rozladěnou baskytaru, poodejdu stranou a naladím ji, anebo kdyžv písni Šaman až do půlky nezpívám ani nehraju, jdu si stranou na cigaretu. Na pódiu uprostřed haly tohle všechno padá. Letos navíc nebudeme mít na scéně ani aparaturu, bude pod pódiem, takže to bude holá plocha.

Špalek: Tomáš a já jsme kuřáci a máme prostě potřebu kouřit i během hraní. Já si zapaluju jenom při Šamanovi a Starém baru, protože to jsou skladby, ve kterých nějakou dobu nehraju. Tomáš hulí imrvére.

Krulich: Kousek od mikrofonů byly díry, ve kterých stáli naši zvukaři. Po každé písničce se na chviličku zhaslo, a já jednou v ten moment udělal dva kroky od mikrofonu dozadu a do jedné z  děr jsem zahučel. Nic se mi ale nestalo. Vylezl jsem a jelo se dál. Ani se mi při tom nerozladila kytara.

Váňa: Celé to pódium bylo úplně jiné. Byly na něm například takové sklápěcí věže, takže jsme si u nich museli dávat pozor. Obecně jsme už ale věděli, co nás čeká.

Vojtek: Bicí byly na otočné konstrukci. Já si na ni jednou odložil kelímek s pitím, v mezičase se otočila kolem dokola, a když se mi kelímek vrátil a já se chtěl napít, zjistil jsem, že mi do něho na druhé straně hodil Tomáš nedopalek od cigarety. Plaval v něm vajgl od marlborky.

Vojtek: Určitě ano. Nemůžeme si totiž dovolit být příliš statičtí, protože v každé chvíli je to tak, že k někomu stojíme zády. Snažíme se tedy co nejvíce pohybovat, což znamená, že si musíme síly rozložit tak, abychom nezkolabovali v půlce vystoupení. Přeloženo do našeho věku: neustále chodit plynulou chůzi kolem dokola.

Špalek: Když jsme hráli v létě na Slovenku, na obou festivalech jsem měl v polovině pocit, že to nevydržím. Měl jsem sto deset kilo a sotva jsem dýchal. Lekl jsem se toho a ze zbabělosti jsem na sobě začal pracovat. Podařilo se mi shodit pár kilo, takže teď mám pod sto. Ostatní s tím ale problémy nemají, jsou v dobré kondici.

Váňa: Při turné v roce 2011 bylo uprostřed pódia vyvýšení pro bicí, takže lidi přes ně z jedné strany neviděli na druhou. Letos je pódium placaté a oni uvidí všechno. Také v něm budou čtyři prostory pro diváky, každý pro osmdesát lidí.

Vojtek: Hrát budeme osmadvacet písniček, úplně na začátku zazní Burlaci. Pódiovou show jsme tentokrát postavili na hře světel. Pyrotechnické efekty jsme zavrhli, protože je mají všichni.

Technický personál, který bude kapelu doprovázet na každém koncertu, čítá téměř 80 osob. O dobrý zvuk se bude starat více než 160 reprobeden, které celkem disponují výkonem 300kW. Světelný park obsahuje zhruba 460 světel, pro show je třeba zajistit zhruba 1MW (1 megawatt) elektrického proudu.

Jen programování světel zabralo zhruba půl roku. Jako dominantní efekt bude použito dvanáct kusů řízených zdvihacích motorů, kde každý zdvihne až 500 kg a dokáže se pohybovat plynule rychlostí od 0,01m do 28m za minutu. O řízení těchto zdvihacích motorů se stará speciální řídící pult, který dokáže vytvořit 3D pohybové efekty.