Článek
Iné kafe na nové desce Bez udania dovodu přitvrdilo. Rozhodli jste se svou hudbu odpoutat od teenagerského publika, které na vás na Slovensku chodí?
Nevím vlastně, proč je nová deska tvrdší než předešlé. Rozhodli jsme se, že ji tak uděláme. Každý, kdo nás zná, tam naše tradiční postupy pozná. Jsou ale z trochu jiného soudku.
Vypadá to, že jste víc naštvaní. V textech se po dlouhé době opět objevují politická témata.
Iné kafe je na Slovensku v situaci, kdy má po koncertě před šatnou narovnanou řadu mladých holek, které jsou ochotny jít do čehokoli, naše cédéčka jsou v prodejních žebříčcích vysoko, na koncerty chodí strašně moc lidí a nemáme problém vyprodat jakýkoli sál. To člověk přece nemůže být naštvaný, spíš je rozmazlený. No a my jsme poslední dvě alba udělali trochu rozmazlená, každé z nich bylo zrcadlem doby vzniku. Já bych neřekl, že jsme naštvaní. Spíš jsme se vrátili do svých kolejí, naše první alba byla podobná novému.
Hledíte na váš megaúspěch na Slovensku jako na něco pozitivního?
Všechno dobré má v sobě něco zlého. Když jsme začínali v garáži s kytarou Jolana, měli jsme velké sny. Splnily se nám, přesvědčili jsme se, že to, co děláme, má nějaký smysl a dokázali jsme to lidem kolem. Se slávou ale přišla kupa nepříjemných věcí. Třeba novináři - ti často nepíší pravdu. V očích veřejnosti jsi pak úplně někdo jiný.
Vlastní zkušenost?
Ano. Do konce života se s tím asi nevyrovnám. Strašně úzce to souvisí s touhle deskou. Rozhodli jsme se, že nenapíšeme popisné a jednoduché písničky. Ve spoustě z nich je několik myšlenkových linií a ten, kdo za naší kapelou stojí, se k nim, určitě dostane. Tvrdší muzika by měla odfiltrovat lidi, kteří se k nám dostali jako k módnímu výstřelku.
Co když už se nedostaví takový úspěch?
Punk, politika a lidé
Bez udania dovodu je album velmi razantní a přecházejíí od punk rocku místy až k punk coru. Slovenské Iné kafe se na něm vrátilo ke svým začátkům ve druhé půli devadesátých let, kdy reagovalo na neopunkovou vlnu americké scény, na skupiny The Offspring či Green Day.
Rukopis zůstal nezměněný. Je v postupech, které jednotlivé písně tvoří, v hlase frontmana Vratka Rohoně a v celkovém soundu kapely. Pokud si je vyslechnete popáté či pošesté, dostane se na povrch i silná melodičnost. Iné kafe se nicméně rozhodlo pro album, které bude co nejvíce připomínat jeho koncertní podobu. V prvních sedmi skladbách nejsou prakticky pauzy, vítězí spád, svěžest a patrná vnitřní nervnost. Na ně jsou nabaleny otázky všeobecné existence, začínající tématicky u vztahu dvou lidí a kráčející přes výsměch průměrnosti až k politickým či historickým tématům.
Bez udania dovodu je i při své hudební jednoduchosti upřímné album. To je jeho největší devíza. Melodická vstřebatelnost písniček není podmínkou, ostatně při troše trpělivosti ji nalézt lze.
Iné kafe: Bez udania dovodu, Warner Music, 33:55
Jaroslav Špulák
Jsme ve stavu, kdy by nám víc vyhovovala opravdovost a intimita.