Článek
Na otázky odpověděli všichni členové skupiny, tedy zpěvák a kytarista Michal Malátný, kytarista František Táborský, baskytarista Tomi Okres, klávesista Jan Steinsdörfer a bubeník Lukáš Pavlík.
Jaký máte z nedávno skončeného klubového turné v nové sestavě pocit?
Malátný: Jsem nadšený, spokojený a těším se na každý další koncert, na celé léto. Jasně, musíme se ještě dokonale sehrát a sezpívat, to vždycky chvíli trvá. Zásadní problém teď ale v kapele není.
Táborský: Nedávno jsme hráli na velkém festivalu Votvírák a bylo to perfektní. Dlouho jsme si hraní tak neužili. Objel jsem s Chinaski řadu koncertů a festivalů, ale takovou euforii jsem ještě nezažil.
Pavlík: Já měl úplně stejný pocit. Hrál jsem s jinými skupinami na mnoha festivalech, ale nikdy to nebylo tak silné.
Na klubovém turné v některých písničkách hostovala zpěvačka Majda Králová. Bude s vámi vystupovat i na letních festivalech?
Malátný: Nebude. Řekli jsme si, že naše festivalová vystoupení budou pánská jízda.
Bavíte se v nové sestavě třeba už o dalším albu?
Malátný: Bavíme. V Chinaski se teď děje to, co se už řadu let nedělo. Dohrajeme koncert a potom spolu sedíme v šatně, někdy až do rána, a hrajeme na kytary. Začneme třeba písničkami od Olympiku a později už vymýšlíme vlastní. V tuto chvíli máme rozdělaných asi pět nových skladeb, a myslím, že dvě z nich jsou adeptky na novou desku, protože jsou dobré a silné. Autory jejich hudby jsou Tomi a Lukáš. Myslím si, že přes léto se ve skládání posuneme dál a desku možná budeme točit už na podzim. Chuť a invenci máme.
Je pobyt v nové kapele autorsky motivující?
Okres: To zcela určitě, i když už skládám písničky asi třináct roků. V posledních letech jsem psal hlavně pro Lukáše Adamce, jednoho z vítězů SuperStar. Myslím, že se nám povedlo jeho kariéru rozběhnout, na Slovensku je velmi populární. Skládám i pro další zpěváky, ale dělat to pro Chinaski je velká výzva. Když dávám dohromady nápady na písničku, myslím na Frantu a Michala, na jejich rukopis a autorský výraz. Myslím si, že máme podobné hudební cítění.
S Lukášem Pavlíkem, se kterým se známe jen pár měsíců, jsme už napsali jednu píseň spolu. Baví mě to. Přesto si ale myslím, že největší pecky na novou desku složí Franta s Michalem.
Steinsdörfer: Když se snažím skládat pro Chinaski, přemýšlím jiným způsobem než při psaní pro někoho jiného. Navíc jako autor přebíhám mezi žánry, takže si musím být vždy jist, pro koho píšu, a musím při tom respektovat jeho styl. Mám ale velkou autocenzuru. Ven pustím jen ty písničky, které se mi líbí. Když skladatel dělá ústupky kvalitě, kterou má nastavenou v hlavě, je to největší prohra, jaká ho může potkat.
Pavlík: Já skládám pocitově. O tom, jaká písnička bude, rozhoduje, v jaké jsem zrovna náladě. Obvykle si nápady nahrávám a pak si je pustím po čase. Když se mi pořád líbí, pracuju s nimi dál.
Okres: Písnička, kterou jsme pro Chinaski složili s Lukášem, vznikla tak, že jsme vymysleli melodii na již existující Michalův text. Jeho texty jsou pro styl kapely velmi podstatné.
Tomi, vy žijete v Košicích. Nepřestěhujete se do Prahy?
Okres: Je pravda, že cestování z východního Slovenska na koncerty do Čech je náročné. Já ale Košice miluju a chci se tam vracet. Nedávno jsem nicméně Honzovi říkal, že mám pocit, že se mi v Praze začíná nějak moc líbit...
Je dobře, že v kapele vznikla autorská konkurence?
Malátný: Na něco takového jsem se těšil. S Frantou Táborským jsme už napsali spoustu písniček a někdy se stává, že se opakujeme. Nastartovali jsme ale novou etapu, ve které bude naše kapela znít vzhledem k odlišnému nástrojovému obsazení jinak, a to všechno začíná autorstvím.
Radim Hladík vždycky říkal, že celý život píše jednu píseň a nemůže z toho uniknout. Mám podobný pocit. Ne že bych psal vysloveně jenom jednu písničku, ale existují tři čtyři modely, které v podstatě opakuju. Snažím se to vždycky udělat trochu jinak, ale základ je při mém psaní dost podobný. Je tedy na nových členech, aby přiložili ruku k dílu. Zatím se to daří.
Táborský: Když už člověk píše pořád jenom jednu písničku, jak řekl Radim Hladík, je lepší, když je dobrá. Horší je, když píše pořád jednu špatnou písničku.
Poslední dvě desky jste natočili v zahraničí. Chtěli byste i následující nahrát mimo tuto zemi?
Malátný: Myslíme si, že není třeba jezdit ven. Anebo bychom mohli jet natáčet za Tomim do Košic. Rozhodně neplánujeme odjet třeba na Nový Zéland, spíš bychom si zahraničního producenta pozvali k nám. Svět jsme si už objeli a zrovna teď nechceme točit tisíce kilometrů od domova. Bylo to hezké, ale bylo toho dost.
V tuto chvíli jde o písničky. Musíme složit co nejlepší, a kde se pak budou točit, zatím není tolik důležité.
Odráží se entuziasmus, který teď v Chinaski je, do podoby vznikajících skladeb?
Malátný: Stoprocentně. Nové písně nejsou vysloveně veselé, ale jsou v něčem jiné než ty minulé.
Před sebou máte řadu koncertů. Je jejich množství záměrné kvůli tomu, aby si fanoušci na nové tváře a zvuk zvykli?
Malátný: Řekli jsme si, že budeme hrát co nejvíce, abychom se sehráli, sezpívali a abychom všechny přesvědčili o tom, že změna sestavy byla smysluplná. Chceme, aby lidé pochopili, proč jsme to udělali. Myslím si, že se řada z nich přijde na naší novou sestavu alespoň jednou podívat s tím, abychom jim takříkajíc ukázali, co jsme to vymysleli. A my se musíme ukázat v co nejlepším světle.
Máte už od fanoušků zpětné reakce?
Malátný: V době, kdy ke změně docházelo, nebyly všechny ohlasy pozitivní. Řada lidí pochybovala a někteří nás kvůli tomu zatratili. Byli zvyklí na starou sestavu s dechovými nástroji, takže změnu nevydýchali. Bylo jich ale poměrně málo, a na našich posledních koncertech to dokonce vypadalo tak, jako by nebyli skoro žádní.
Zajímavé je, že pokud jde o muzikanty, od nich jsou reakce pouze pozitivní. Všichni, kteří mi napsali, konstatovali, že tu změnu chápou.
Co bude s Chinaski po festivalové sezóně?
Malátný: V září si uděláme krátkou dovolenou a potom budeme hrát v kulturních domech. Na prosinec máme naplánované tři velké koncerty v Praze, dva se odehrajou v Lucerna Music Baru a jeden ve Foru Karlín.
Může se vám hodit na službě Zboží.cz: