Článek
Chaozz skončil svou činnost v roce 2002. Proč se po tolika letech rozhodl vrátit?
Rusty: S kluky z kapely jsme se o návratu bavili už před třemi lety. Říkali jsme si, že bychom spolu mohli znovu něco zkusit, třeba i nahrát nový singl s tím, že buď skončí v šuplíku, anebo s ním vyrukujeme ven. Tehdy ale zůstalo jenom u řečí a u pár schůzek u skleničky.
Někdy loni v létě nás ale kontaktoval kamarád MC Metoděj, který pořádá soutěž End Of The Weak, což je rapový pětiboj. Řekl nám, že má Chaozz rád, vyrostl na něm, vždy ho bavil, a že by byl rád, kdybychom si na říjnovém finále soutěže v Praze zahráli. Inspiroval nás, je to srdcař, který šel za tím, abychom vystoupili. A tak jsme se sešli, nazkoušeli repertoár a hráli.
Bass: My sami máme problém se k něčemu dokopat, takže MC Metodějovi vděčíme za to, že měl tolik síly, energie a elánu nás přimět k tomu, abychom do toho šli. Sehnal nám dokonce v pražských Dejvicích zkušebnu. My ale ze začátku nevěřili, že je vůbec reálné dotáhnout to do zdárného konce.
Kdy jste si začali věřit?
Rusty: Na prvních zkouškách jsme zjistili, že si sice spoustu skladeb pamatujeme, ale u řady dalších nám nabíhaly jen jakési záblesky. Přece jenom jsme spolu patnáct let nic nedělali.
Po pár zkouškách se to ale lepšilo a my začínali cítit, že to má smysl a že to půjde. Nakonec jsme měli dojem, že jsme se rozešli ne před patnácti, ale před dvěma lety.
Bass: A na tom koncertě v MeetFactory nám připadalo, že je rok 2002. Bylo to tam...
Vaše skladby většinou vznikly v devadesátých letech. Předělávali jste je nějak, například zvuk či aranže?
Bass: Dělali jsme s nimi různé pokusy, ale ve většině případů jsme je nechali v původních verzích. Spoustu skladeb bychom dnes napsali jinak, ale brali jsme ohled i na to, jak je zná publikum. Nechtěli jsme ho mást a ono to ocenilo.
V devadesátých letech jste zažili období slávy. Jak na ni hledíte dnes?
Rusty: Bylo to fajn, jen toho někdy bylo trochu moc.
Bass: Mělo to své výhody i nevýhody. Výhodou bylo třeba to, že jsme měli leckde otevřené dveře. Nevýhodou, že kamkoli jsme přišli, byla kolem nás spousta lidí a většina z nich na nás měla názor, byť jsme s těmi lidmi třeba nikdy předtím nemluvili.
Rusty: Dost jsme trpěli tím, že nás někteří zařazovali někam, kde jsme být nechtěli a ani jsme se na to necítili. Tvrdili, že jdeme vstříc komerci, protože nás hráli v tehdejší populární televizní hitparádě Eso, ke které oni neměli kladný vztah. Bylo nám to vyčítáno, dokonce i od lidí, s nimiž jsme před vznikem Chaozzu hráli v kapelách. Mnoho kolegů z tehdejšího hiphopového undergroundu začalo mít problém s tím, že jsme byli najednou hodně vidět.
Bylo nám to líto. Cítili jsme se s nimi být pořád na stejné lodi, jen se u nás dostavil úspěch, se kterým jsme vůbec nepočítali a nekalkulovali jsme s tím, že za ním jdeme.
Bass: V polovině devadesátých let to bylo bouřlivé období. Potom se to trochu uklidnilo. Celkově to ale pro nás byla škola života. Začali jsme chápat, že je třeba brát lidi takové, jací jsou.
Řada fanoušků vás ale milovala. Zažili jste jimi obležené hotely a podobně?
Rusty: To se dělo, hlavně na Slovensku, tam to byl masakr. Nemohli jsme si dát v restauraci pizzu, aniž by si nás někdo nevšiml. A během pěti minut pak bylo v té restauraci třeba sto lidí, kteří doslova spadli z nebe a chtěli se s námi bavit. Prosil jsem je, aby nás nechali najíst, protože máme před sebou dlouhou cestu. Většinou se ale nenechali odbýt. Konkrétně tohle se stalo v Bratislavě, ale fungovalo to na celém Slovensku.
Obecně však platilo, že koncerty tam byly skvělé. Lidé se uměli bavit, užívali si to a neřešili tolik, že jsme byli v Esu a podobně. Doma to bylo trochu chladnější a vyhrocenější.
Bass: V Čechách naše popularita přišla dřív. Když už trochu odeznívala, na Slovensku gradovala.
Uživila vás tehdy kapela?
Rusty: Chaozz pro nás nikdy nebyl kšeft, byla to srdcovka. Uživit by se tím dalo, ale museli bychom dělat kompromisy, a to jsme nechtěli. Důležitá byla tvůrčí svoboda, kterou jsme si bránili. Nikdy jsme na kapele nebyli ekonomicky závislí.
Proč jste se v roce 2002 rozešli?
Bass: Postupně docházelo k tomu, že někdo byl tvůrčí a na někoho přicházela tvůrčí krize. Také jsme se začali rozcházet v pohledu na tvorbu. Dohodli jsme se tedy, že si dáme pauzu na dobu neurčitou.
Ti tvůrčí si rozjeli další projekty, ostatní buď odpočívali, zapojili se později, případně se věnovali třeba DJingu. Pauza trvala nakonec patnáct let.
Nikdy jste si během ní nezahráli?
Bass: Jako Chaozz ne.
Jaké máte plány?
Rusty: Jsme teď na turné a potom se uvidí. Uvažujeme o tom, co by mohlo být, ale na koncertech se ukáže, jak to půjde. Nikdo z nás neví, co se bude dít dál. Možná nebude nic, anebo také všechno. Necháváme to otevřené.