Článek
Na Rock for People jste přijeli z britského festivalu Download. Jaké to bylo? V magazínu Kerrang! napsali, že jste tam opět dokázali, že patříte k nejlepším koncertním kapelám na světě.
James: Byl to skvělý koncert. Na tom festivalu jsme hráli minimálně popáté, podruhé jsme byli mezi hlavními hvězdami. Je to akce s tvrdším zaměřením, na které si určitě část lidí myslí, že pro ně nejsme dost metal nebo hard rock. Ale to nevadí.
Ben: Pokaždé když jsme tam hráli, to bylo úžasné. Ukázalo se, že publikum na Downloadu přijme i jiné hudebníky než Ozzyho. Nezáleží na tom, že jsou všichni od hlavy k patě oblečení v černém.
Stejně platí, že když zaznějí balady, obejmou se kolem ramen a zpívají s námi. Můžete být skalní metalista, a přesto si užívat dobré písničky.
Zmíněný Kerrang! vás dal na titul červnového vydání a z vašich obličejů udělal koláž, kde se vaše tváře prolínají. Reprezentuje to vaši kapelu?
Ben: Naprosto přesně. Ráno před naším vystoupením na Rock for People jsme to viděli poprvé a je to bláznivý obraz. Jamesovy vlasy, Simonova tvář, všichni tři tam máme oči. Pusa je samozřejmě Simonova, protože zpívá.
James: Autorem je Brennan Bucannan, vycházející hvězda mezi fotografy. Rád si doma z fotek vytváří různé verze reality. Nevzniklo to digitálně, opravdu nás rozstřihal.
Ben: Vyfotil nás velmi rychle, asi za dvacet minut. Možná věděl, že stejně použije jenom kousky. Bavilo nás potkat se s někým, kdo pracuje zase trochu jinak a vnímá obálku časopisu jako umění.
Reputaci skvělé koncertní kapely jste měli vždy. Jsou pro vás vysoká očekávání nepříjemná?
James: Nemyslím si, že by se jakýkoli vnější tlak, přestože existuje, vyrovnal tomu, který cítíme sami. Je pro nás důležité, abychom na pódium pořád vcházeli s úsměvem a bavilo nás to. Zároveň je pro nás velmi důležité, aby byl každý koncert opravdu dobrý. Proto tu přece jsme. Nepřijeli jsme kvůli pivu. Jsme daleko od domova, protože chceme předvést zatraceně skvělou show.
Takže to, že o nás některá média říkají, že jsme nejlepší, je skvělé. Ale večer na pódiu se tím pro nás nic nezmění. Je to na nás. Na lístku je napsané naše jméno.
Ben: Pod tlakem bych se cítil, kdybych věděl, že jsme dost nezkoušeli, nebo kdyby se někdo z nás opil. Ale my v současné době nedovolíme ničemu, aby ohrozilo náš výkon. Důležité je se dobře vyspat, v horku pít vodu nebo zázvorový čaj. Zní to možná přehnaně, ale my tuhle kapelu bereme hodně vážně. Nechceme, aby byl kdokoli, kdo zaplatil za lístek, zklamaný.
Váš zpěvák Simon Neil říkal, že chcete zahrát koncert, který někomu může změnit život. Stalo se to někdy vám?
Ben: Stalo se to mnohokrát a známe to i z vlastní fanouškovské zkušenosti. Když jsme dřív chodili na punkové koncerty a v té vřavě pod pódium nás někdo omylem sejmul, někdo jiný nám podal ruku a zvedl nás. To nás dostalo, protože nás najednou sbíral z podlahy někdo, s kým jsme se předtím míjeli na ulici. Najednou jsme věděli, že se můžete spolehnout na to, že nám v nouzi někdo pomůže. To je moment, který může změnit život.
A jak vám mění život to, že část svého života sami trávíte na pódiu?
Ben: Ne tolik. Aspoň se snažíme, aby to pak doma bylo co nejnormálnější. Jasně, naše práce je poměrně hektická a trochu bláznivá, proto se člověk snaží udržovat život v rovnováze. Já třeba hraju golf, pěstuju brambory, mám tři kočky, které miluji a neustále mi jdou po rukou.
James: Když ale říkáme, že to nemá velký vliv na život, musím uznat, že jsme toho doma kvůli kapele hodně prošvihli. Narozeniny, svatby… Naše ženy a rodiny pro to mají naštěstí pochopení, což je nezbytné, protože dlouhá turné s sebou prostě některé náročné aspekty nesou. Ale stojí nám to za to, protože můžeme dělat tohle a nás to hrozně baví.
Až do pandemie jste alba vždy nahrávali v Americe. Proč?
Ben: I když jsme Skotové, máme rádi slunce. Obzvlášť Simon si na sluneční paprsky potrpí. Opaluje se hezky dohněda. Hlavní ale je, že v Americe jsou fantastická nahrávací studia a producenti, kteří by za námi asi do Skotska nepřijeli.
Tipla bych si, že ve vaší současné pozici byste možná už někoho přesvědčili.
Ben: Možná. Vůbec by mi to nevadilo. Nahrávání ve Skotsku jsem si užil, byl to krásný zážitek. Upřímně řečeno jsem cítil, že máme k hudbě blíž než dřív, a navíc to bylo blíž k vlastní posteli. Každý večer jsem viděl ženu a kočky.
Už tedy máte představu, jak budete nahrávat další album?
James: Už o tom mluvíme, ale zatím jen obecně. Můj sen by byl nahrávat každou písničku na jiném místě, ale je jasné, že to by zabralo moc času a bylo by to drahé. Líbilo by se mi mít základnu na Bahamách nebo někde na lodi. Obávám se, že se to nikdy nepovede, ale snažíme se o tom přemýšlet, jako by bylo možné cokoli.
Může se vám hodit na Zboží.cz: