Článek
Vedení Velkého divadla však tehdy náhle překvapilo oznámením, že premiéra se ruší, prý pro nepřipravenost díla. Načež byl Serebrennikov v srpnu obviněn z finančních machinací ve výši asi miliónu dolarů v divadle Gogol-centr, jehož je uměleckým ředitelem, a byl zatčen. To už milovníci baletu Nurejev vážně pochybovali, že se premiéry dočkají.
Dvě představení překvapivě zařazená do prosincového programu tak byla jako senzace sezóny vmžiku vyprodána. Podle listu Kommersant lidé stáli ve frontě i v noci, aby vzácné vstupenky získali, ačkoli cena se vyšplhala až na 85 tisíc rublů (zhruba 31 tisíc korun).
Scéna se pak stala jakýmsi manifestem: zatímco režisér dál pobývá v domácím vězení, stovky nadšených diváků aplaudovaly jeho tvorbě. V Moskvě se přitom týž den hrála i další dvě Serebrennikovova představení, včetně „Kafky“, kde si autor nemohl užít potlesk za tvůrčí úspěch.
Svobodu režisérovi!
Někteří protagonisté si tak na závěrečné děkovačky natáhli trička s nápisem „Svobodu režisérovi!“. Skandování „Kirill, Kirill!“ znělo z hlediště spolu s výkřiky „Bravo!“. „Balet se proměnil v mítink,“ shrnul situaci deník Moskovskij komsomolec, podle nějž představení zaznamenalo nicméně „pohádkový úspěch“.
Baletní příběh Nurejeva, jenž jako jeden z prvních sovětských umělců uprchl v 60. letech minulého století na Západ, přitom budí vášně už svým obsahem. Záměr hlavní státní scény uctít talentovaného krajana navzdory jeho kontroverzní pověsti narazil na tvrdou kritiku mravokárců a nacionalistů.
Rozebírat téma životních osudů umělce, jenž nejen „zradil vlast“, ale navíc se otevřeně hlásil ke své homosexualitě za sovětských časů označované za duševní nemoc, leckoho pobuřuje i nyní. Ozvaly se hlasy, že jde o provokaci.
V ruských médiích tak proskočily spekulace, že červencovou premiéru zakázal osobně ministr kultury Vladimir Medinskij, jenž prý dílo označil za „propagandu homosexuality“. Ten ale toto tvrzení popřel, a aby demonstroval, že on s Nurejevem problém nemá, dorazil na premiéru 9. prosince stejně jako řada dalších státních činitelů. Opoziční ruský list Novaja gazeta citoval kremelského mluvčího Dmitrije Peskova, který premiéru označil za „světovou událost“. Dodal zároveň, že on „nic provokativního neviděl“, i když „určité sporné momenty tam jsou“.
Alexej Kudrin, exministr financí a bývalý vicepremiér, na Instagramu napsal: „Aktuální, skutečně moderní balet. Talentovaně o velkém talentu. Je nespravedlivé, že Serebrennikov nebyl na vlastní premiéře.“ Shaun Walker, zpravodaj britského listu The Guardian, pak událost okomentoval jízlivou poznámkou: „Nurejev v Bolšom. Výjimečné talenty na scéně, polovina elity v hledišti, a režisér v domácím vězení. Pravé Rusko.“
Cudný duet mužského páru
Nurejev, původem Tatar, byl sólistou Kirovova divadla opery a baletu v tehdejším Leningradě. V roce 1961 se při hostování v Paříži rozhodl, že se do sovětské vlasti nevrátí. Stal se hvězdou světových baletních scén a exceloval i v Královském baletu v Londýně. Působil také jako šéf baletu pařížské opery. Zemřel ve věku nedožitých 55 let – podlehl AIDS.
Jeho životním partnerem se stal dánský choreograf Erik Bruhn, kterého přežil o sedm let. Vztah obou mužů v baletu „Nurejev“ symbolizuje smyslný tanec, kolem něhož prý vznikly hlavní spory. Kontroverzně prý byla vnímána i scéna, v níž oba partneři sledují travesti show v Paříži.
Navzdory obavám z cenzury se obsah představení podle novinářů, kteří sledovali jeho přípravu, prakticky nezměnil. „Ukázalo se, že tanec transvestitů v Bouloňském lesíku je vlastně dojemný a duet Nurejeva s jeho přítelem Erikem cudný,“ napsal server meduza.io.
Upozornil, že známá fotografie ze série slavného umělce Richarda Avedona, na níž je zachycen Nurejev zcela nahý (což prý budí pohoršení), se během představení na pozadí scény také objevila, i když proti původní podobě „poněkud upravená“: mihla se totiž jen na letmý okamžik, a navíc lehce rozostřená.
Podle šéfa Velkého divadla Vladimira Urina ale všechny tyto „úpravy“ byly provedeny se souhlasem režiséra. Novinářům si Urin před premiérou posteskl, že snahy přemluvit vyšetřovatele, aby Serebrennikova na premiéru z domácího vězení pustili, byly marné.
Podle listu Kommersant se přitom právě Urin zasadil o to, aby se finančně náročný projekt na hlavní scéně uskutečnil. A co víc – přemluvil v Londýně žijícího „prokremelského“ oligarchu Romana Abramoviče, aby představení financoval. Z ředitelských úst pak zazněl jasný slib, že dalších „nurejevů“ se fanoušci dočkají i v květnu příštího roku. Nejasné tak zůstává, čeho se mezitím dočká režisér.