Simona Hába Zmrzlá: Dokážu udržet chladnou hlavu

Osm nových dílů seriálu Odznak Vysočina inspirovaly skutečné příběhy. Tvůrci tvrdí, že projekt je tentokrát víc o kriminalistice. Co si pod tím máme představit?

Otevírá se například starý případ Jůlinka, který znovu prošetřuje oddělení Tempus. Chtějí prověřit, jestli vyšetřovatelka Skálová neudělala chybu. U jednoho případu se musí účastnit i právní zástupkyně, aby zhodnotila, jestli půjde případ k soudu, anebo se bude věc řešit domluvou. Dalo by se proto říct, že druhá série je mimo jiné trochu víc o metodách kriminalistické práce než první.

Starý případ Jůlinka, který řešila kapitánka Skálová, propojuje jednotlivé epizody. Znovu ho pomůže otevřít vaše postava Kateřina. Nedojde k řevnivosti mezi vyšetřovatelkami?

Určitě ano, vlastně mezi celým týmem a Vlčkovou, protože to berou jako zradu. Od počátku vlastně není jasné, proč to moje postava udělala. Důvody se divák dozví až na konci.

Z hlediska kriminalistického má určitě význam vracet se do minulosti, k nedořešeným případům. Vracíte se občas do minulosti i v soukromí?

Jak kdy, jak v čem. Občas to může být ku prospěchu, občas naopak. (směje se) Takže se snažím ty návraty vyvažovat.

Vyšetřovatel musí umět zachovat chladnou hlavu. Asi to umíte, protože když jsme domlouvaly rozhovor, slyšela jsem dětský křik. Jako mámu by mě to znervóznilo, vy jste zůstala klidná.

(směje se) Musím říct, že občas mi nervy ujedou. Ale jinak si myslím, že jsem typ člověka, který ve stresující situaci dokáže udržet chladnou hlavu.

Jaké bylo ocitnout se zpátky na Vysočině? Městečko Veselá je fiktivní, že?

Ano, točilo se ve městě Ledeč nad Sázavou a bylo moc příjemné se tam vrátit. Velká část týmu zůstala od loňska stejná a s několika novými lidmi jsme rychle našli společnou řeč. Parta v celém štábu je super.

Odznak Vysočina točil Marek Najbrt, jiný režisér než předchozí díly. Má za sebou pár detektivek, komediální seriál Kancelář Blaník nebo komedii Polski film. Co vnesl do práce na place?

Hodně byl už u příprav, sice nezasahoval do scénářů, ale sledoval vývoj celé dějové linky druhé řady. Tudíž od začátku měl nějaký vliv. Mně se moc líbí, že Marek umí dát lehkým, nenásilným způsobem najevo, kde bych měla ubrat a kde naopak přidat. A jeho režij ní připomínky jsou pro mě konkrétní, a tedy dobře pochopitelné. Což platí i u druhého režiséra projektu Andyho Fehu, který byl už i u vzniku první série. Takže celkově moc příjemná spolupráce.

Máte ráda žánr detektivek ať už v seriálu, filmu, nebo v literatuře?

Jo, pamatuji si, že jako malá jsem se často dívala na Columba. Teď nemám televizi, ale občas se na nějaké detektivky díváme na předplacených platformách. Pokud jde o knihy, spíš sáhnu po literatuře faktu a z beletrie po jiné než detektivní novele nebo románu.

A co pohádky? Zahrála jste si čarodějnici Murien ve fantasy příběhu Princezna zakletá v čase z roku 2020 i v loňském pokračování Princezna zakletá v čase 2.

Mám ráda pohádky. Dvojka se sice posunula víc k žánru fantasy, ale pořád je to pohádka. U jedničky jsem byla překvapená její úspěšností a u dvojky ještě víc. A těší mě, jaký je o ni zájem.

Od svatby ve svém jméně nosíte i manželovo – Hába. Ovšem v titulcích Odznaku Vysočina i Princezny zakleté v čase 2 se uvádí Simona Zmrzlá. Nevadí vám to?

Zapomněla jsem to připomenout. A protože se mi nezměnilo jméno celé, tak si toho třeba někdo nevšiml. Asi si tvůrci mysleli, že budu mít občanské a umělecké jméno, jenže to jsem nechtěla. Chci mít jen jedno. Teď už na to produkci upozorňuji.

Pocházíte z Brna, kde jste donedávna žila, a tam vám pomáhala s dcerkou Taťánou maminka. Teď jste provdaná za režiséra Michala Hábu a vaší tchyní je Dana Hábová, překladatelka a simultánní tlumočnice. Jaká je babička?

Bezvadná, stejně jako ta brněnská. Dcera říká, že je srandovní, protože pořád dělá vtipy a Taťánka se tomu směje. Často vypůjčí v knihovně nějaké knížky a přinese biodobrůtky.

Narážím na to, že s manželem máte tříletého syna, takže asi není úplně jednoduché skloubit vaše profese a péči o dvě děti.

No, úplně jednoduché to není. Manžel je divadelní režisér a někdy pracuje v jiném městě. Ke konci natáčení druhé série Odznaku Vysočina měl těsně před premiérou v Ostravě, kde režíroval Sen čarovné noci, takže jsme to musely s babičkou Hábovou zvládnout. Bylo to docela náročný. I když se už točilo v Praze, stejně jsem bývala tak čtrnáct hodin pryč. Naštěstí tohle období trvalo jen necelých čtrnáct dní.

V Brně jste se věnovala divadlu, konkrétně Huse na provázku, v jejímž souboru jste byla osm let. Mohli vás vidět i diváci brněnského Národního divadla. Nechybí vám divadelní herectví?

Musím přiznat, že teď mi chybí, i když hraju v jednom představení manželovy divadelní platformy Lachende Bestien v Divadle X10 na pražské Národní třídě. Jinak ten provoz, kdy člověk účinkuje několikrát za měsíc, mi chybí.

Můj odchod z Provázku byl takový rychlý. Šla jsem na mateřskou, pak začal covid, pak jsem začala točit první sérii Odznaku Vysočina a najednou jsem skoro tři roky pryč. Na Provázku jsem hostovala už v osmnácti a hned po JAMU jsem nastoupila do angažmá. Je to taková moje alma mater.

Vím, že máte s manželem na svém kontě představení a projekty, v nichž vás jako herečku režíroval. Seznámili jste se při práci?

Bylo to v Huse na provázku, kde v jednom představení hostoval jako herec. Potom za nějaký čas u nás režíroval scénické čtení, šlo jen o týdenní zkoušení. To jsme spolu začali chodit. Za nějakou dobu na Provázku režíroval Dostojevského Hráče.

Před rokem jsme společně zkoušeli v Praze inscenaci Kohlhaas podle Heinricha von Kleista, kterou společně se svým kamarádem režisérem Šimonem Spišákem napsali, režírovali a ve které i hrají.

Co vás čeká v letošním roce?

Doufám a těším se, že bude třetí série Odznaku Vysočina. Vlastně jsem se přestěhovala do Prahy, abych mohla točit. Zatím jsem otevřená všem nabídkám, divadelním i filmařským. V únoru mě čeká premiéra filmu Nikdo mě nemá rád režisérů Petra Kazdy a Tomáše Weinreba.

Může se vám hodit na Zboží.cz: Princezna zakletá v čase, Princezna zakletá v čase 2