Simon Taylor-Davis: Je lehké zapomenout, kam směřuješ

Docela dost, protože jsme psaním písní pro první desku strávili jen několik týdnů. Netrvalo to moc dlouho, nahrání debutu byl poměrně rychlý proces. A hned po něm jsme strávili několik let na turné. Bylo těžké se po tom všem vrátit do stavu jakési nevinnosti. Byli jsme pohlceni živým hraním a všemi souvisejícími událostmi. Neměli jsme sice problém psát nové písničky, vznikly jich stovky, ale už přicházely z jiné atmosféry.

A tak jsme napsali materiál pro druhou desku Surfing the Void a celé to trochu pošramotili. Byla taková folková. Je lehké zapomenout, kam směřuješ. Člověk si chce všechno vyzkoušet a najednou je úplně jinde, než by měl být. Víte, razím heslo, že musíte být fanoušek své vlastní kapely. Musíte rozumět tomu, proč na vás lidé chodí.

Nejsme nějaká folková nebo snad drum’n’bassová kapela. Jsme indie a elektronická kapela. Je zábavné a poměrně lehké dělat každé album úplně jiné a experimentovat. Ale nemusí to být nutně to, co od vás chtějí fanoušci. Přejí si, abychom si udrželi identitu. Mezi zkoušením nových věcí a zachováním identity je potřeba udržet balanc.

Neřekl bych nutně špatný. Ale byla to skoro rocková deska, zatímco první byla taková lehká, vzdušná. Řekl bych, že tíha druhé desky pár lidí vystrašila. Změna se odrazila i v publiku. Najednou na nás chodili lidé, kteří navštěvovali rockové koncerty už v sedmdesátých letech. Po první desce na nás chodili mladé holky a kluci.

Už ji máme skoro hotovou. Pracujeme na ní s The Chemical Brothers a oblíbeným britským dýdžejem Erolem Alkanem, který také produkoval pár skladeb. A něco jsme si dělali sami, takže na té desce pracuje relativně hodně lidí. Je to pro nás novinka, předtím celou desku produkoval jen jeden člověk. Pluralita názorů a pohledů je ale dobrá.

Také jsme nenahrávali jako obvykle na jeden zátah, zavření nonstop ve studiu. Tentokrát jsme se do studia k písničkám vraceli, měnili jsme je a vyhráli jsme si s nimi. Jako tesař, který opracovává kámen, dokud neexistuje žádný další způsob, jak ho zkrášlit.

Lidé se neustále stresují časem. To jsme vynechali. Už proto, že když nahrajeme desku, kterou budeme milovat, budou pro nás následující dva roky na turné snadné. Když si jste těmi písničkami naprosto jistí, je to větší zábava. Když naopak s deskou nejste stoprocentně spokojení, je obtížné vydržet na turné, protože byste nejradši šli nahrávat další album.

Takže je opravdu důležité, abyste byli stoprocentně nadšení nejen v momentě vydání, ale i za další dva roky. Proto jsme si na to tentokrát nechali víc času. Myslím, že se to vyplatí. Lidé, kteří nějaké nové nahrávky už slyšeli, se zdají být upřímně nadšení. Líbí se to i našim přátelům. Dobrým ukazatelem jsou také přátelé z jiných kapel, ti pro tohle mají cit. Už jsme skoro u konce, máme tak devadesát procent práce hotové.

Budeme hrát zhruba pět písní z Myths of the Near Future, pár ze Surfing the Void a k tomu přimícháme tři nebo čtyři nové věci.