Článek
Příběh bývalého pilota RAF Antonína Maděry a party mladíků, které po válce přivedla do zbídačelého československého pohraničí láska ke koním a klukovsky romantická touha po životě kovbojů, začala ČT 1 vysílat v roce 1996.
V definitivně závěrečné třináctidílné sérii se nyní po šestnácti letech dostává k období normalizace, přičemž rámec osudů Maděry a jeho velké „rodiny“ tady tvoří porevoluční setkání delegace bývalých letců s prezidentem Václavem Havlem na Pražském hradě, kdy ho společně pozvou na Maděrovy 75. narozeniny.
Bývalý prezident, který patřil k obdivovatelům této rodinné ságy a zahrál si v ní sám sebe, má být pro Maděru největší – a jak říká „nejlevnější“ dárek.
Účel světí prostředky
Jestli opravdu přijde, si však divák bude muset počkat, protože příběh se v mžiku vrací do roku 1976, který pro Maděrovo družstvo Štěpán znamená katastrofu. Úhlavní nepřátelé konečně dosáhnou svého, když areál družstva zabaví Ministerstvo vnitra, a těší se, jak je konečně rozpráší po okolí.
Protože všichni chtějí zůstat spolu, nastává zlomový okamžik: většina dospěje k závěru, že „účel světí prostředky“, a rozhodne se využít známosti s novopečeným krajským tajemníkem a nechat si pomoct. Což v praxi znamená nový začátek: převzít zkrachovalé a rozkradené družstvo a nastěhovat se do polorozpadlého statku.
Zásadový Maděra, který je proti, dostává další ránu: dozvídá se, že jeho postoje jsou pro jeho blízké „nebezpečné“ a ještě ke všemu by měl odejít do důchodu, aby uvolnil „tabulkové místo“ pro mladého agronoma.
A je zřejmé, o čem se bude ve čtvrté řadě hrát: do jaké míry je na jedné straně možné se přizpůsobit a rozplynout se v mlčícím davu, aniž by se člověk zaprodal, a co všechno je na druhé straně ochoten snést a obětovat, když nehodlá svoje zásady účelově odložit. Zatímco kamarádšoft s tajemníkem si začne žádat další kompromisy, hlavní hrdina bude uvažovat, jestli by přežil třetí kriminál.
Zatím vítězí intriky
V úvodním dílu z 3. 9. se diváci nedočkali ani westernově romantické nálady, která příjemně vyvažovala politiku v počáteční sérii, ani skutečně silných momentů z historie, kvůli kterým seriál vznikl. Prozatím zvítězily zákulisní intriky v sekretariátech, korunované názorným výkladem pro děti o hierarchii stranických tajemníků a tatínkovi, který je v tom systému jen maličkatou tečkou – což jako velký návrat zatím nevypadá.
Věrné publikum, které si seriál získal v předchozích třech řadách, si ale jeho závěr patrně ujít nenechá. A nakonec může být Zdivočelá země i jistým azylem pro další diváky-pamětníky, kteří zatím nepropadli ani Ordinacím a Ulicím na komerčních televizích, a neláká je ani veřejnoprávní, zábavně servírované socialistické retro Vyprávěj.