Článek
Dějové linky v Kameňáku vznikají řetězením vtipů, což mimo jiné rozvolňuje strukturu filmu. Jejich dalším řetězením do seriálových epizod se proto stavba nutně musí čím dál víc drobit a rozmělňovat a seriál tím ztrácí schopnost držet pohromadě ještě víc než film.
S touto zákonitou entropií by musel bojovat i sám autor původních Kameňáků, pokud by se nechal pro televizní projekt získat. Jenže Troška nechce s televizí nic mít a s Kameňákem jako takovým skončil po třetím filmu se slovy, že to už stačilo (a asi začaly i docházet vtipy). Následující dva snímky byly už dílem jiných autorů, mimo jiné i Jána Nováka, který se teď chopil režie seriálu.
Sice pro Novu točil už sitkom Comeback, takže by měl mít k humoru blízko a i nějaké ty zkušenosti, jenže už na jeho filmu Kameňák 4 se nic z toho pozitivně nepodepsalo. Scénář seriálu napsal Jaroslav Sauer, autor nepovedených filmových komedií Špindl a Pepa, které nedávno skončily mezi nejhoršími domácími počiny roku.
Zatímco Troška si své filmy aspoň natočil s viditelnou chutí, z televizního díla jeho pokračovatelů nic podobného cítit není. Jejich společný Kameňák připomíná jen slabý odvar, který se sice chytá pikantností a vulgarit jako originál, ale chybí mu Troškova senzacechtivost, která tak lechtá určité spektrum diváků. Místo ní z něj jen trčí mdlý kalkul.
Vzhledem ke všemu výše zmíněnému není divu, že po pouhých dvou odvysílaných dílech začal Kameňák připomínat auto, které sjelo z kopce s vyřazenou rychlostí. Jestli se nestane dnes večer, nejpozději za týden zázrak, co nevidět se pomaličku zastaví a opře o pangejt.
Původní Kameňák chtěl bavit publikum především jako tak trochu trucovitý žonglérský kousek, který se pokoušel trumfnout okolí ukázkou, na čem se dá vystavět film. K neustávajícímu rozmělňování tohoto bizarního nápadu se ale dá podotknout už jen stará pravda, že opakovaný vtip přestává být vtipem.
Může se vám hodit na Zboží.cz: