Sen, fikce a realita jako na filmovém plátně

Někomu se jeho velkoformátové fotografie mohou zdát příliš efektní a vyumělkované, ale patřím mezi ty, které jeho vnímání fiktivní „hollywoodské“ reality okamžitě nadchlo a zvláštním způsobem oslovilo. Obdobně magickou realitu před několika lety nabídla v Rudolfinu americká fotografka Cindy Sherman.

Gregory Crewdson není umělec nijak spontánní. Fotografie aranžuje celý tým spolupracovníků a kompozice je pečlivě promyšlena s cílem co nejvíce zapůsobit na estetické vnímání diváka. Kurátor pražské výstavy, německý profesor Stephan Berg, tvrdí: „Dokonalost tu souvisí s kontrolou. Plánování a konstrukce každého detailu obrazu znamenají, že fotoaparát zaznamenává pouze to, co fotograf chce, aby bylo spatřeno: nejsou tu žádné náhodné detaily, které by se mohly objevit po vyvolání snímku.“

Na autorově nejnovějším cyklu Beneath the Roses se podílelo na 150 osob, mezi nimi specialisté na leteckou fotografii a speciální efekty, herecké a komparsové agentury, jeřábníci, kadeřníci, maskéři a počítačoví grafici. Prakticky osazenstvo filmového štábu.

Ostatně autor nezapírá, že k filmu má velmi blízko. Jeho inspirací jsou díla typů Modrý samet Davida Lynche nebo Blízká setkání třetího druhu Stevena Spielberga.

Fiktivní realita je pro něj místem snění i strachu, touhy i potlačených emocí. Stojím tváří v tvář fotografii a čekám, že vzápětí se na obraze stane něco děsivého či osudového.

Crewdsonovy snímky jsou obrazy malované pomocí fotoaparátu. Detaily nasnímal tak, že se jich téměř můžeme dotknout. Scéna je vždy dokonale naaranžována, aby se v obraze dělo cosi tajemného a rozumem nepostižitelného.

Jde o jakýsi surrealistický superrealismus. Člověk zažívá nejednou intenzívní pocit, že v těch to jeho krajinách i bytech už někdy byl, že se mu o nich v noci zdálo.

Crewdson by mohl shodně s Davidem Lynchem říci: „Rád se potápím do snového světa, který jsem stvořil, zvolil si ho a nad nímž mám kontrolu.“

Autor působí jako pedagog na Yaleově univerzitě, kde je jedno z nejlepších badatelských center na historii umění. Takže není asi úplně náhodou, že Crewdson pracuje cíleně i s výtvarnou pamětí.

Snímky interiérů mají rafinované osvětlení Jana Vermeera, komponované detaily jsou tak zaostřeny, že by se za obdobný realismus nemusel stydět Caravaggio, ptáci v přírodních zákoutích připomenou mrtvou přírodu holandských zátiší 17. století.

Jistou nostalgií a zájmem o americkou městskou periférii má Crewdson blízko k malbě Edwarda Hoppera z 30. a 40. let minulého století.

Působivá výstava, která stojí za vidění, se do Prahy dostala díky spolupráci s Kunstvereinem v Hannoveru a realizována byla s finanční skupinou PPF a UNICredit Bank jako hlavním sponzorem.

Expozici doprovází řada akcí, komentované prohlídky pro veřejnost, promítání filmů Davida Lynche a vystoupení skupiny Jaromir 99 & The Bombers.

galerie Rudolfinum, Praha do 25. května, denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.