Článek
„Nikdo neví, kolik je dopisů, rukopisů či deníků, které tu jsou. Říká se, že obsah mohl být kontrolován v minulosti a že existuje soupis, ale my ho nemáme – a ani soud ho nemá, i když sestry možná ano,“ komentoval obsah z trezorů advokát Dan Novhari, který zastupuje soudně jmenované vykonavatele závěti Esther Hoffeové.
Ještě na poslední chvíli se jedna z Estheřiných dcer – Eva – pokusila otevření sejfů zabránit. Přijela do Švýcarska, kde je velká část Kafkovy pozůstalosti uložena od roku 1956, a tvrdila, že v těchto sejfech jsou i její osobní věci.
Manévr však ztroskotal a Hoffeová nebyla připuštěna k otevírání sejfů ani k věcem, které z nich byly vyňaty. Přítomni byli jen izraelští právníci a literární experti včetně zástupců německého literárního archivu v Marbachu, který o Kafkovu pozůstalost také usiluje.
Informační embargo
Po otevření sejfů byl proveden soupis jejich obsahu. Zatím však není známo, co vše bylo v sejfech nalezeno. Opona tajemství zůstane zatažena snad až do podzimu: Eva Hoffeová a její sestra Ruth Wieslerová totiž požadují naprosté informační embargo v dané věci, a soudci rozhodnou o jejich žádosti nejdříve v září.
Pak by izraelské soudy měly určit, zda písemnosti dcerám Brodovy sekretářky a údajně i milenky Hoffeové zůstanou, anebo zda budou předány některé instituci. Uchazečů je více: Židovská národní a univerzitní knihovna v Jeruzalémě, izraelský státní archiv či zmíněný literární archiv v Marbachu, jemuž chtějí pozůstalost prodat sestry.
Pražský rodák Franz Kafka (1883–1924) odkázal své rukopisy Maxi Brodovi s přáním, aby je zničil. Brod však neposlechl, texty uchoval a při útěku před nacisty je propašoval do Palestiny. V době suezské krize v roce 1956 pak nechal značnou část Kafkových děl přepravit do Švýcarska, kde byly uloženy ve čtyřech sejfech curyšské banky UBS.
Zablokovaná je také pozůstalost po matce
Část Kafkova díla se pravděpodobně nachází i v pozůstalosti Maxe Broda, který zemřel v roce 1968. Jeho písemnosti byly uloženy ve dvou izraelských bankách v Tel Avivu. Snad právě mezi nimi se nyní našel Kafkův rukopis jedné z jeho povídek, jak o tom informuje izraelský list Haarec.
O přesném obsahu všech těchto sejfů se ví málo, protože Esther Hoffeová čtyřicet let bránila v jakémkoli přístupu ke Kafkovým věcem. Od její smrti před třemi lety se vede soudní spor o vlastnictví Kafkových děl, jež zesnulá odkázala svým dcerám. Izraelská národní knihovna si je nárokuje s tím, že jde o židovské kulturní dědictví a že Brod chtěl, aby bylo předáno některé izraelské knihovně.
Sestry naopak tvrdí, že Kafka neměl s Izraelem nic společného a že stát po něm nepojmenoval ani ulici. Kvůli soudnímu sporu mají sestry zablokován přístup ke všem částem dědictví po matce – včetně jejích peněz a šperků.