Šéf Barrandov Studia Petr Tichý: Česko je filmovou velmocí, ale neumí to prodat

Když to vezmu ze svého pohledu, tak ano. Není to vůbec nadnesené. To, v čem velmocí jsme, ale neumíme někdy veřejnosti prodávat.

Zatímco se většina lidí jen soustředí na filmaře v úvodních titulcích filmů, tedy režiséra, kameramana nebo herce hlavních rolí, je zapotřebí zmínit další profese, o nichž se moc nemluví. A je to škoda, protože i díky jejich talentu a práci k nám přijíždějí filmaři z celého světa. A právě díky nim jsme často považováni za jednu z nejzručnějších a nejzkušenějších zemí při výrobě náročných filmových projektů.

Mluvím o stavbě velkolepých dekorací a v této souvislosti o našich filmových architektech, předních štukatérech, patinérech i scénických malířích, zkrátka dalších úžasných a talentovaných lidech z filmařského řemesla.

To je věc pohledu. Historii si obecně často idealizujeme a já ten pocit tak zjednodušeně nesdílím. Naopak je to také období mnoha neúspěchů, ze kterých se ale dá i v dnešní době čerpat a nad nimiž se lze zamýšlet.

Akcí, na nichž si budeme výročí připomínat, je několik. S úsměvem lze i dodat, že letos bychom vlastně mohli slavit i sto let. Protože rok 1921 byl pro filmový Barrandov také velmi důležitý a souvisí se vznikem akciové společnosti A-B, ve které Miloš Havel spojil distribuční společnosti American Film Company a Biografia. Ta stojí za vznikem výstavby ateliérů na Barrandově v roce 1931.

Devadesáté výročí budeme oslavovat dvakrát. Nyní si připomínáme zakladatele barrandovských ateliérů Miloše Havla a dalšího průkopníka českého filmu Maxe Urbana, který byl nejen úžasným architektem, ale i producentem, režisérem a příležitostným hercem.

Připomínáme si také stavitele Václava M. Havla, bratra Miloše. Ti všichni se zasadili o vznik a proměnu našeho kopce na Barrandově.

Připomněli jsme si to již na festivalu v Karlových Varech a další akce budou následovat na festivalu ve Zlíně. V listopadu pak na festivalu francouzského filmu v pražské Lucerně.

To druhé připomenutí bude následovat v roce 2023, kdy to bude devadesát let od první klapky a natočení prvního filmu v prostorech nových filmových ateliérů na Barrandově.

Kromě těchto speciálních akcí se snad veřejnost bude moci opět od října přijít podívat do našeho muzea a případně nahlédnout do ateliérů, do fundusu nebo na krásné dekorace. Vše je bohužel i nadále ovlivněno pandemickou situací.

Nicméně si lze zakoupit a listovat například i v nádherných knihách o historii filmového Barrandova, které vydáváme se spisovatelem a filmovým historikem Pavlem Jirasem.

Důležitá jsou dvě hlediska. Buď se díváte na Barrandov jen jako na filmového producenta, nebo jako na komplexního hráče filmového průmyslu.

Co se týče výroby filmů, je pro mě těžké posuzovat období před mým příchodem. Nastupoval jsem v roce 2009, a to byl Barrandov téměř prázdný. Skoro nic se nenatáčelo a celý areál byl poměrně zchátralý. Celkově se pominulo, že filmový průmysl směřuje jinam, a to nejen technologicky, ale i politicky. Spousta vlád v jiných zemích si začala uvědomovat, že se o filmový průmysl musí začít bojovat a má velký smysl ho podporovat.

V České republice nám celkem dlouho trvalo, než se podařilo tento již v desítkách zemí fungující systém dohonit. Mluvím o filmových pobídkách. Hodně zemí se jim věnuje i nadále a stále je rozvíjí, a já mám pocit, že my je jen s celkem velkým zpožděním dobíháme.

Je ale zapotřebí zdůraznit, že se lidé ve filmovém průmyslu snaží tento proces vysvětlovat a jeho vývoj i urychlit. Je to ale možné pouze při pochopení a úzké spolupráci s vládnoucími politiky.

Ale abych se vrátil k vaší otázce, rok 2019 byl pro barrandovská studia naprosto úžasný. Díky zahraničním produkcím, které u nás natáčejí.

Renomé Barrandov Studia v zahraničí je obrovské a mnoho let fungující. Někdy je mi až líto, že ho má větší za hranicemi než doma. Pravdou také je, že při mých prvních cestách do zahraničí mi velmi pomohlo i to, že po vyslovení názvu Barrandov se mi otevíraly mnohé dveře.

Potvrzením kvality nabízených barrandovských služeb, ateliérového zázemí a zručnosti řemeslníků jsou i pochvalné ohlasy zahraničních kolegů, kterým každoročně prezentujeme naše služby na velkých zahraničních filmových a televizních akcích. Třeba na Berlinale, filmových festivalech v Cannes, Torontu či na konci roku na American Film Market v Los Angeles. O naši značku se staráme a představujeme ji i novým generacím mladých filmařů.

Měli. Hlavně v loňském roce, kdy se z důvodu šířící pandemie uzavřely hranice včetně těch amerických. Samozřejmě pak všichni, kteří tu byli a potřebovali se dostat domů, včetně Orlanda Blooma, museli přerušit natáčení a okamžitě odcestovat. Bylo to celkem panické období a vše se muselo řešit během několika hodin.

Dá se říct, že se úplně zhaslo. Ale trvalo to dva tři měsíce a pak se štáby pomalu začaly přizpůsobovat situaci, vracely se a začalo se opět natáčet. A naštěstí to vypadá, že letošní rok nebude již tak komplikovaný jako ten loňský.

I nadále se připravujeme na nové investice, a to do parkovacího zázemí, nových dílen pro stavbu dekorací i dvou nových ateliérů.

Například na Carnival Row s Orlandem Bloomem nebo na projektu Wheel of Time. Jedná se o seriálovou výrobu ve specifickém filmovém žánru, v němž se může velmi kreativně realizovat celý tým dekorací. Nyní se kromě dalších připravujeme například na projekt Chevalier.

Každopádně bych rád upozornil na to, že pokud se lidé budou na tyto seriály dívat, ve velké většině se bude jednat i o prostředí, které vystavělo Barrandov Studio. Někdy je prostě dobré se nesoustředit jen na výkon herců, ale zahledět se i za ně.

Myslím, že naše práce byla nádherně viditelná například v seriálu Soumrak templářů. Ještě více pak ve druhé sérii. Velká část se odehrávala u nás na Barrandově, na pozemku nebo v ateliérech.

Častokrát posuzujeme náš úspěch i neúspěch podle výroby českých filmů. Ale jak říkám, čeští filmaři a český filmový průmysl pracují na spoustě projektů i ze zahraničí, a to bychom neměli vůbec opomíjet.

S režisérem Viktorem Taušem sedíme nad projektem Amerikánky. To je novinka, které se chceme společně intenzivně věnovat v následujících měsících. Obecně ale i nadále podporujeme další české filmy. Nyní máme za sebou Šarlatána, Zátopka, Myši patří do nebe a Bábovky. Snažíme se filmaře podpořit napříč různými žánry a i nadále chceme být partnery pro další producenty české kinematografie.

Může se vám hodit na Zboží.cz: