Článek
Vaše novinka Nezapomínám, natočená společně s rapperem Marpem, překvapila tím, že je zvukově tvrdá, a připadá mi, že je hodně o depresích. Vycházíte z vlastních zážitků?
Ano. Napsal jsem ji v době, kdy nám umíral pes, kterého jsme měli sedmnáct let. Pozorovali jsme, že to přichází a už to bude za pár. Byly to nepříjemné pocity, dívat se na to a vědět, že se něco přihodí.
Marpo psal zase o depresích ze vztahu, jak jsem pochopil. Dokonce se tam objevuje ostřejší výraz. Zvažoval jste, jestli to nějak neuškodí?
Řešili jsme, že to tam nebude, protože nejsem úplně zastáncem toho, že je potřeba používat sprostá slova v písničkách. Ale přišlo mi, že se to hodí. Kdy jindy to použít než s nějakým rapperem, který se toho nebojí.
Já jsem počítal s tím, že písnička nebude jen pro naše fanoušky, spíš pro fanoušky Marpa plus pro nějaké nové.
Je to úmyslný úkrok od mainstreamu?
Ano, to jsem plánoval dlouho. Písničky, které vydávám, jsou sice ze mě, ale nedokážu tam vykreslit svou druhou stránku, protože se to tam nehodí. Tohle mi přišlo jako správná chvíle otestovat to.
Sebastian a rapper Marpo společně natočili song Nezapomínám.
Chtěl jste ukázat, že Sebastian není jednorozměrný?
Chtěl jsem, aby to korespondovalo s mou osobností. Někteří ortodoxní fanoušci mají až zkreslené představy, jaký jsem. Myslí si, že každý komentář mi ublíží, a hájí mě. Působím hodně mile, což je samozřejmě pravda, ale před muzikou jsem se věnoval spoustě věcí, kde je naopak potřeba být ráznější.
Jste hrdý Liberečan. Co je nejlepší na životě v Liberci?
Vyrostl jsem na horách, odmala jsem se věnoval snowboardingu a měl jsem ambice to dělat na profesionální úrovni. Ale ten sport je u nás, co se týče financí, opravdu pro vyvolené. Je to spíš koníček, než že by se tím člověk uživil. Tak jsem toho nechal.
Praha je na mě hodně industriální, působí na mě špinavým dojmem, i když je to krásné město. Tady doma, v Liberci je všechno, co je potřeba. Nechtěl bych být ve větším městě.
Jaký sport ještě děláte?
Dělal jsem vše od hokeje po florbal, ale teď se rekreačně věnuju asi pět let kickboxu. Já jsem došel k muzice přes sport, což je zvláštní. Muzika je moje srdcová záležitost, ale jsem odkojený na soupeření. Tak trochu to mám i v hudbě. Cítím v tom sportovní stránku, ve finále mainstreamová hudba je, přestože se všichni známe, stejně žebříčkové soupeření. Kromě toho, že dáváte radost sobě a lidem.
Jezdíte ještě do Asie s baťůžkem?
Mám rád Thajsko, protože odtamtud pochází většina bojových sportů. Když tam jezdím, snažím se chodit i na tréninky s Thajci, plus je tam super příroda a vlhko. Mně dělá na hlasivky dobře vlhké prostředí. Když chodím do sauny, tak do té tropické, co má větší vlhkost.
Sebastian Navrátil
A mám rád asijský jídlo. Navíc je to tam krásné, jako z filmu. Byl jsem i na místě, kde se točil film Pláž.
Jste hodně aktivní na sociálních sítích. Většinou tam píšou fanynky. Jak vnímáte tyto tlaky?
Snažím se tam propagovat hlavně kapelu. V komentářích a zprávách odpovídám na všechno, co má hlavu a patu. Někdy je to dost úsměvné, když mi na fotku, která má hlubší komentář, odepisují holky: „Jé, to ti hezky sluší.“ Samozřejmě mě to potěší, ale není to zrovna to, co jsem tím chtěl vyvolat.
K poslednímu songu Nezapomínám mi ale začali psát i chlapi v mém věku. To mě potěšilo, že si to poslechli. Taková byla moje vize. Vždycky jsem chtěl dělat muziku pro všechny, ale sklouzlo to k tomu, že to bylo jen pro holky. Přitom láska a vztahová témata jsou prostě pro všechny, ne?
Je ale pravdou, že většina kapel má základnu u holek. Mám proto velkou radost, že jsme novou písní oslovili širší publikum, a byl bych rád, kdybychom v tom pokračovali.
Může se vám hodit na Zboží.cz: Rub a líc - Sebastian [CD], Hvězdy - Sebastian [CD]