Sean Penn a jeho svědectví o Ukrajině

Pennova a Kaufmanova první návštěva Ukrajiny přitom měla úplně jiný cíl než zachytit válku. Odjeli na Ukrajinu v listopadu 2021, aby se pokusili blíže poznat nepravděpodobného, přesto nedávno zvoleného ukrajinského vůdce, bývalého herce a komika Volodymyra Zelenského a plánovali natočit „rozmarný příběh o komickém herci, který se stal prezidentem“.

Jezdili se štábem po Ukrajině, hovořili s vojáky, civilisty a dalšími o situaci, která byla vážná, ale nikdo nepředpokládal, že by vyústila ve válečný konflikt. Jeden ukrajinský voják dokonce řekl Pennovi, že si nemyslí, „že by měl Zelenskyj koule na to, aby se vypořádal s Putinem“.

Tato část filmu přibližuje, jak se Penn sám (a budoucí diváci s ním) postupně seznamuje s historií konfliktu, archivní záběry ukazují události na Majdanu v roce 2014 i obsazení Krymu.

„Měla to být naše osobní zkušenost s Ukrajinou a s tím, co se tam děje, rozhodně jsme neměli ambici mapovat historii,“ řekl novinářům Kaufman.

Druhá návštěva byla shodou krutých okolností naplánována na 24. února, kdy invaze začala, a mohlo by se zdát pozoruhodné, že navzdory tomu Zelenskyj herce a režiséra Penna přijal. Film to však dosti zřetelně vysvětluje.

„Skvělé, skvělé, že jsi tady,“ vítá Zelenskyj srdečně Penna. „Teď je to velmi důležité, rozhodující je veškerá podpora. Myslím, že právě ty jsi hlas, který musí Američané slyšet.“

Zelenskyj tak od začátku dával najevo, že obrana jeho země je do jisté míry závislá na ochotě Bidenovy administrativy podpořit Ukrajinu. Ta by však byla z dlouhodobého hlediska závislá na americkém veřejném mínění – a Zelenskyj předpokládal, že v tom mu může právě Penn pomoci.

Ten mu pak vyjadřuje obdiv i za to, že neodjel do nabízeného bezpečí, a například v jednom z rozhovorů s ruským novinářem říká: „Z celého srdce věřím, že je to muž lásky, inteligence a odvahy.“

Není chybou ani vinou tvůrců filmu, že za ten rok bohužel všechny události a hrůzy války už znají lidé z médií. Osobní dokument má však zase jiný účel. Sean Penn takříkajíc nesleze z plátna, je v Kyjevě během invaze, sedí na bezpečnostních brífincích a tiskových konferencích, zpovídá všechny od vojáků přes velvyslance až po novináře, jezdí ve vlacích a různých vozech s řidičem po celé Ukrajině, navštěvuje zákopy na Donbasu.

Předkládá tak svou vlastní zkušenost politikům i lidem na celém světě, dělá všechno, co jeden člověk se známou tváří udělat může, aby pomohl a ukázal, jakými způsoby pomáhat lze.

Zatím ovšem není jasné, kdy se film k divákům dostane. „Nemáme ještě konkrétního distributora, šlo nám o to, uvést film v rámci některé velké události, aby se o něm co nejvíc vědělo,“ řekl novinářům Penn. „Když ho přijalo právě Berlinale, byli jsme samozřejmě velmi rádi. O uvedení do kin teď budeme usilovat.“