Se Špinarovou se přišlo rozloučit na 40 000 lidí, všichni se na hřbitov nevešli

Někteří lidé museli čekat na to, až se dostanou do smuteční síně i hodinu a půl. Protože byl zájem o rozloučení se zpěvačkou mimořádně velký, zůstala smuteční síň otevřená o hodinu déle, než měla být, tedy až do 13 hodin. Od 12 hodin však už nebyli lidé vpouštěni na hřbitov.

Podle Městské policie Ostrava na veřejné rozloučení se zpěvačkou dorazilo až několik desítek tisíc lidí. „Je možné, že šlo až o 40 tisíc lidí. Je to ale odhad velitele zodpovědného za bezpečnostní opatření během této pietní akce, který počet návštěvníků i konzultoval se správou hřbitova. Není to opravdu jednoduché vyčíslit,“ sdělil Právu v sobotu po 14. hodině mluvčí MPO Michal Maršo.

První hloučky fanoušků zamířily k poslednímu rozloučení se Špinarovou už dlouho před devátou hodinou, kdy se otevřela smuteční síň. Postupně dorazily až tisíce lidí, kteří přinášeli květiny. Fronta před krematoriem dosahovala několika stovek metrů.

„Jsou to písničky mého mládí. Na vojně jsem čekal, až mi Věra Špinarová zazpívá píseň Bílá Jawa 250. Měl jsem ji moc rád, proto jsme dnes přišli se s ní i s manželkou rozloučit,“ svěřil se Právu padesátiletý Jiří Pecka z Ostravy.

Na veřejné rozloučení s Věrou Špinarovou dorazil i písničkář Jaromír Nohavica, ale i zástupci města Ostravy, například starostka centrálního ostravského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz Petra Bernfeldová (Ostravak).

Na svých strojích dorazili poklonit se Špinarové i motorkáři z Ostravska. Přes 100 jich přijelo až těsně před smuteční síň. „Přijeli jsme na motorkách proto, že jsme ji měli moc rádi a také kvůli naší oblíbené písničce od Věrky Špinarové - Jawa 250,“ vysvětlil za motorkáře Právu Bohumír Hořčičák. Dodal, že v Česku neměla mezi zpěvačkami konkurenci.

Jeho kolega motorkář Jaroslav Vachalík zavzpomínal na to, jak chodil na její koncerty na ostravskou Černou louku. „Měla nejlepší hlas ze všech českých zpěvaček, a navíc byla normální. Na nic si nehrála, byla lidská. Byla to paní zpěvačka!“ zdůraznil motorkář.

„Je jí velká škoda. Je jediná ze zpěvaček, která neutekla do Prahy a vydržela tady s námi. A za to klobouk dolů. A přesto byla hodně známá a lidi ji měli moc rádi. Však se podívejte na tu dlouhou frontu,“ řekl Právu Jiří Burian.

Manželé Skipalovi se také přišli rozloučit s oblíbenou zpěvačkou. „Sice nebyla z Ostravy, ale udělala pro naše město mnohem více i než těch, co z Ostravy pocházejí. Měli jsme ji moc rádi. Málokdo dokázal tak moc zviditelnit Ostravu jako právě ona. Byla absolutní top zpěvačka naše a kdyby žila v zahraničí, třeba v Americe, tak by se svým hlasem byla i světová hvězda,“ neskrýval dojetí Jan Skipala a jeho žena Ludmila.

Zpěvačka minulý týden ve středu zkolabovala při koncertu v Čáslavi, měla zástavu srdce. Převezena byla do motolské nemocnice, kde v neděli zemřela.

Rodačka z Pohořelic u Brna byla po celý život spjata s ostravskou hudební scénou. V moravskoslezské metropoli její památku už v průběhu týdne uctily stovky lidí. Největší pietní místo vzniklo na Masarykově náměstí v centru města, ale menší vzpomínková místa jsou například i u v nedalekém Baru U Waldemara, kde se setkávají umělci, nebo u budovy Českého rozhlasu Ostrava. Očekává se, že se zpěvačkou se dnes přijde rozloučit řada fanoušků, Dopravní podnik Ostrava dokonce posílil spoje.

Věra Špinarová začínala už v šedesátých letech minulého století. Zkušenosti sbírala například se skupinami Flamingo a Majestic. Do revoluce vydala celkem sedm alb. První byla Andromeda (1972), dále Životopis (1976), Věra Špinarová 3 (1979), Meteor lásky (1982), Stíny výsluní (1984), Věra Špinarová a Speciál 85 (1985) a Věra Špinarová 7 (1986).

Jejím největším hitem se stala melodie italského skladatele Ennia Morriconeho z westernu Tenkrát na západě, která vyšla s českým textem pod názvem Jednoho dne se vrátíš. V roce 2007 byla Špinarová pozvána jako host na ostravský koncert legendárního zpěváka Joea Cockera. Koncertovala i nadále pravidelně až do března 2017.