Článek
Jak již bylo řečeno, nebyla to vždy cesta jednoduchá. Za šest desítek let prožil Olympic vzestupy i pády, nicméně dokázal je zvládnout. A tak si Petr Janda, který v roli zpěváka, kytaristy a nejstaršího člena partu skvělých muzikantů k úctyhodnému výročí přivedl, zaslouží uznání. I za to, jak z těžkých časů vyšel. O hromadě skladeb, které vstoupily do české hudební historie, nemluvě.
Olympic představil i záběry ze starých časů.
Ve Velkém sále Lucerny vystoupila tahle kapela po dvousté páté. „Tohle budu vyprávět pravnoučatům,“ utrousil na začátku večera Janda, který letos v květnu oslavil osmdesáté narozeniny. Koncert příznačně odstartovala nová verze písničky Vlak co nikde nestaví, ke které kapela nedávno zveřejnila videoklip.
Na pódiu pak střídala jedna v tuzemsku slavná píseň druhou a do některých velmi pokorně vstupovali hosté. Michal Prokop si s kapelou zazpíval Snad jsem to zavinil já, Michal Pavlíček zahrál sólo v Je to tvá vina, Milan Peroutka ml., syn zesnulého bubeníka Olympiku, zpíval v Nikdo nejsme akorát, Milan Broum jr., syn baskytaristy Milana Brouma, se chopil kytary v instrumentálce Sprcha (ve které vyniklo hráčské mistrovství jeho otce), Marta Jandová zazpívala s Olympikem skladbu Jako zamlada, Marek Ztracený zpíval a hrál na piano v Dynamitu, Linda Finková osvěžila zpěvem Jasnou zprávu a bývalý klávesista Jiří Valenta přišel zahrát na foukací harmoniku do Želvy.
Hostem Olympiku byl i Michal Prokop (vlevo).
Většina z těchto hostovaček byla bezmála dojemná, i proto, že se na pódiu sešli letití přátelé anebo přišly děti současných i bývalých členů. S dalšími písněmi si kapela, která nepoužívá při koncertech playbacky a každý tón, který zazní, jde z jejích rukou a srdcí, poradila sama, včetně směsky tří písniček zahraných unplugged, přesněji se třemi akustickými kytarami a jednou akustickou baskytarou.
Martin Vajgl (vlevo) i Milan Broum hráli i zpívali s plným nasazením.
Publikum s Olympikem páteční koncert prožilo naplno, a to i v drobných minipříbězích. Muž, jenž dvakrát přišel kapelu povzbudit přímo pod pódium a byl pokaždé ochrankou odveden, aby sedící diváci v sále ze svých míst dobře viděli, by s ní dokázal koncert prožít v ještě těsnějším spojení. Stejně tak žena s transparentem s názvem formace, která uličkou mezi sedačkami couvala tak ponořená do písničky, že málem shodila kameru České televize, jež pořizovala záznam vystoupení.
Velký sál Lucerny byl absolutně vyprodaný.
Zleva Milan Broum, Pavel Březina a Petr Janda.
Úzký vztah k výročnímu setu Olympiku měl jistě i starší muž, jenž jej celý natáčel na mobilní telefon, aby jej později mohl přehrát své přítelkyni, které její zdravotní vztah nedovolil do Lucerny přijít.
Olympic hrál více než dvě hodiny. Petr Janda tentokrát příliš nehovořil, program stál na písních. Když pak skupině v závěru diváci aplaudovali ve stoje, byl to projev sympatií a díků nejenom za ten večer, ale i za to, jak českou hudbu posílila a že svou rockovou káru táhne dál. A za to, že s ní lze stále létat vzhůru.
Olympic slaví i s novým videoklipem ke staré písni
Může se vám hodit na Zboží.cz: Pták Rosomák - Olympic [CD], Trilobit - Olympic [LP], Souhvězdí drsňáků - Olympic [CD]