Článek
Podle videí, kterými na svých webových stránkách představujete jednotlivé písně eponymního alba Chickenfoot, to vypadá, že si spolu užijete hodně legrace. Je to tak?
Ano, velmi dobře se spolu bavíme, a je legrace slyšet, jak novinářka z Prahy říká Chickenfoot.
Je to docela legrační název…
Myslím, že je úplně směšný, ale už je to tak. Vymyslel ho Sammy. Nevím, jak ho to napadlo. Každopádně si to hodně užíváme. To byl i důvod, proč jsme se dali dohromady, kvůli zábavě. Začalo to v Mexiku u Sammyho v klubu. Znám ho už asi pět let, a když mám teď pauzu v Red Hot Chili Peppers, tak jsme si řekli, že bychom mohli něco zkusit. Sammy zavolal Joa Satrianiho a bylo to. Musím říct, že mě to opravdu baví.
Některé písně jste prý nahráli naživo na první dobrou. Jak dlouho jste strávili přípravou desky?
Začali jsme nahrávat loni v září. Potom Joe Satriani odjel na turné do Evropy a natáčel vlastní desku. Když se vrátil, tak jsme to v prosinci dokončili. Netrvalo to moc dlouho, myslím, že jsme ve studiu strávili třiačtyřicet dní. Bylo to relativně rychlé, což mělo na výsledek dobrý vliv. Protože to, že se něco podaří rychle, znamená, že všechno se odvíjelo bez problémů.
V kapele Chickenfoot jsou čtyři velké osobnosti. Dali jste vůbec producentovi Andymu Johnsovi možnost ovlivnit výsledek alba?
Vůbec jsme mu nedovolili mluvit, nesměl říct ani slovo. Ne, dělám si legraci. Byla pro mě opravdu čest, že moje bicí se mnou jako producent nahrával Andy Johns. Je to chlap, který natočil některé z nejlepších rockových kapel. Pracoval s Led Zeppelin, Rolling Stones a podobnými. Jsou to moje nejoblíbenější kapely a v nich i bubeníci. Odvedl skvělou práci, moc se mi líbí, jak ta hudba zní. Byl skvělý, pomohl nám k tomu, abychom zněli jako kapela.
Joe Satriani prý vždy toužil působit v opravdové rockové kapele s výrazným frontmanem. Proč si podle vás tento legendární kytarista nakonec vybral vás tři?
Myslím, že souhlasil bez váhání. Když jsme spolu poprvé hráli, zdál se opravdu nadšený. Říkal, že to zní skvěle. Je pro kapelu hodně zapálený. A je muzikální člověk. Hrál nějaké party na harmoniku, na maličké klávesy, na banja a všechny další nástroje. Věděl jsem o něm, že je výjimečný instrumentalista, ale teď vím, že je opravdu skvělý, všestranný hudebník. A souhlasím s vámi – je to virtuos a my máme štěstí, že ho máme.
Bylo od začátku jasné, že skupinu utvoříte vy čtyři, nebo byl ve hře nějaký další hudebník?
Ne, od první chvíle jsme to měli být my čtyři, o nikom dalším jsme neuvažovali. Sammy Hagar ani nechtěl hrát na kytaru, což na albu nakonec udělal a trochu zahraje i živě. Myslím, že jsme takhle ve čtyřech nahráli docela dobrou desku, takže je to v pohodě.
Ve své oficiální biografii tvrdíte, že ustanovíte nové standardy pro rockovou hudbu. Jaké budou?
Já nevím. Ty pak necháme definovat vás, novináře. My si budeme hrát svoji hudbu tak, aby nám připadala dobrá. Budeme hrát to, co nás baví. Doufáme, že se to bude líbit.
Jste regulérní kapela, se kterou můžeme dál počítat?
Doufám, že ano, byla to skvělá zkušenost. Brzy se teprve dáme do boje a pojedeme na evropské a severoamerické turné. Určitě vytvoříme i nové písně. Myslím, že ostatní to cítí podobně. Já se na podzim vracím s Red Hot Chili Peppers, ale jsem si jistý, že příští rok najdeme čas, abychom to dali zase dohromady a udělali další desku.