Článek
Postoupila jste na poslední chvíli z kola Druhá šance díky hlasování diváků a nakonec jste v soutěži skončila na druhém místě. Kdy jste začala pomýšlet na to, že byste mohla skončit na stupních vítězů?
Nikdy. Kolo od kola jsem se bála, že vypadnu a vůbec mě nenapadlo myslet tak vysoko. Žila jsem vždy pro jedno kolo, chystala jsem se, abych ho zvládla a pokaždé mě překvapovalo, že jdu dál.
Chcete říct, že jste byla každou neděli nachystána na to, že vypadnete?
To zase ne. Jen jsem se soustředila na svůj výkon a pak si přála, abych dostala dost hlasů.
Na co jste myslela minulou neděli po třiadvacáté hodině, kdy jste stála s Anetou Langerovou na pódiu a čekala na jméno vítězky?
V hlavě se mi honily představy o tom, co se stane, když vyhraju nebo prohraju. Představovala jsem si, jaké to bude, když vyhlásí Anetu, a jaké to bude, když vyhlásí mě. Měla jsem různé pocity.
Jak vám bylo, když moderátoři řekli jméno Anety?
V tu chvíli mi bylo strašně krásně. Věděla jsem, že Anetka vyhrála právem, protože sedmdesát devět procent mluví za vše. Přála jsem jí to a cítila jsem při tom, jak ze mě padá tlak, napětí a stres.
Co jste Anetě řekla, když jste jí gratulovala?
Že je moje kočička, že jí to hrozně přeju a samozřejmě jsem přidala gratulaci. Jako zpěvačka je výborná a navíc je to bezvadná holka. Mám ji ráda, hodně jsem si ji oblíbila.
Byla jste pasována na typ zpěvačky, která českou popmusic nezmění. Souhlasíte s tím?
Nechci, aby si to lidi mysleli. Přirovnání k Heleně Vondráčkové a Ivetě Bartošové mě velmi mrzí. Beru je jako dobré zpěvačky, Vondráčkovou uznávám i za to, jak dlouho se drží, ale nejsou to mé idoly. Chtěla bych se ubírat trošku jiným směrem.
Jakým?
Chtěla bych dělat skladby v rytmu funky nebo r'n'b. Nebudu zpívat diskofilní písničky typu Dlouhá noc a podobně.
Aneta, Sámer Issa a Martina Balogová spolu uzavřeli dohodu o tom, že se nebudou zúčastňovat estrádních pořadů v televizích. Co si o tom myslíte?
Podle mě to není moc dobrý přístup. Ani jeden z nich ještě není tak vysoko, aby si to mohl dovolit. Jsou v situaci, kdy je pro ně každá reklama dobrá. Souhlasím s tím, že by se nemělo chodit do pořadu, který by je zesměšňoval nebo shazoval. Za normální zábavné pořady bychom ale měli být všichni rádi.
Čili vy podobné nabídky odmítat nebudete?
Asi ne, ale pokud přijdou, budu je vyhodnocovat.
Je už jasné, že vydáte desku u firmy BMG. Máte představu o tom, jak by měla vypadat?
Ta informace je dost čerstvá, mám z ní radost. Zatím se spíš poohlížím. Znám výborného textaře Míru Kuželku, už mi nějaké texty píše. Zatím jsem slyšela dvě písničky, které bych chtěla trošičku změnit, protože to není tak úplně můj styl. Na té desce by mělo být funky, nejraději bych, kdyby to bylo něco, čeho se u nás v hudbě nedostává.
Budete zpívat česky?
Chtěla bych zpívat česky i anglicky, ale o tom jsme ještě s Milanem Hermanem, šéfem BMG, nemluvili.
Existují témata, kterým byste se chtěla v textech svých písniček věnovat?
Ty dvě písničky, které jsem slyšela, byly o tom, jak si mladý člověk užívá života, o lásce a podobně. Nechtěla bych zpívat o lásce ve smyslu "má mě rád, nemá mě rád". To vůbec. Chtěla bych, aby v těch textech byla opravdová láska a život.
Kam až to lze z pozice druhé v soutěži Česko hledá SuperStar v našem showbyznysu podle vás dotáhnout?
Podle mě je ta pozice velmi dobrá. Navíc jsem postoupila až z Druhé šance a mohla bych si myslet, že mě lidi vzali za svou. Osobně bych chtěla dojít co nejdál a přitom zůstat svá, nebýt loutkou v rukou někoho a nenechat se příliš ovlivňovat. Možná jsem byla v soutěži nejmladší, ale vím, co bych chtěla.
Co kompromisy?
Na ty samozřejmě také dojde.
Řekla jste, že chcete zůstat svá. Jaká je Šárka Vaňková po poměrně náročné soutěži?
Je stejná jako před soutěží. Optimistická, kamarádská a upřímná. Udělám všechno pro to, aby mi to zůstalo. No, ale abych se jenom nevytahovala: občas jsem cholerická a někdy flegmatická.
Jak jste na tom ve škole?
Přestože jsem na pedagogické škole v Mostě jela na individuální plán, bohužel jsem všechno nestihla. Nemám uzavřené čtyři předměty, takže budu dělat v srpnu náhradní zkoušky. Doufám, že je zvládnu.
Chtěla byste studovat vysokou školu?
To je moc daleko. Nevím, co bude příští týden, natož za tři roky. Rozhodně bych chtěla mít maturitu. Když jako zpěvačka zhasnu a nebude o mě zájem, určitě si vzdělání dokončím. Když zájem bude, budu mít alespoň tu maturitu. Vysoká škola se přece dá studovat i dálkově.
Jak zvládáte obrovskou popularitu, která vás díky soutěži provází?
Když chtějí lidi podpis, tak jim ho dám hrozně ráda. Hůř mi je, když jdu a slyším takové to pohrdavé: "Superstár". Necítím se dobře. Nejnepříjemnější jsou ale chaty. Jsou inkognito, tam se spousta lidí vyřádí. Rozhodla jsem se na ně už nechodit, protože jsem vždycky odcházela špatným pocitem a chtělo se mi brečet. Divila jsem se, jak lidi dokáži být zlí. A to nemluvím o chatech třeba Martiny Balogové. V Česku se bohužel nenosí, aby někdo někomu něco přál.
Vy dost často pláčete. Pomáhá vám to?
To ne. V zákulisí po soutěži brečeli stejně všichni, protože takové emoce nešly ovládnout. Já to nikdy nevydržela a rozbrečela jsem se už na pódiu. Je mi šestnáct a nenaučila jsem se své pocity zatím moc skrývat.
Co byste chtěla, aby bylo z rok?
Chtěla bych mít tak dvě desky, být bohatá, slavná... Ne, vážně. Chtěla bych mít vydanou první desku, chystat druhou a zůstat v povědomí lidí.
