Článek
Nové album vydáváte rok po debutu. Není to brzy?
Myslím, že ne. První deska nebyla jenom za mě, bral jsem ji spíš jako odměnu za třetí místo v SuperStar. Teprve novou beru jako svoji. První deska naťukla, co asi chci dělat. Druhá by to měla odhalit. První deska byla víc popová, tahle je vyvážená.
Nevyužíváte spíš doby, kdy se o vás ještě ví a deska se bude lépe prodávat?
Kdybych tak přemýšlel, tak na ní nebude ani jedna anglická písnička, ale pouze české, protože na ty lidé více reagují. To je špatná úvaha.
Všichni ze SuperStar říkáte, že chcete být sami sebou. Buďte konkrétní, co to ve vašem případě je?
Ta deska je o klukovi, který vždycky snil o tom dělat hudbu, jakou si přál. Je to jeho příběh. Podílel jsem se na textech, vyprávěl jsem americkému textaři Tedovi o svém životě, popsal jsem mu zážitky, aby o tom mohl psát. Když jsem mu třeba vyprávěl o tom, jak lidé dokážou zradit, což jsem na vlastní kůži poznal, napsal text Beautiful Feeling.
Jsou na desce zachyceny jen vaše prožitky?
Samozřejmě tam jsou i "coolové" texty, které patří k téhle hudbě. Reprezentují skladby, při nichž by se měli posluchači pobavit, zatancovat si a nepřemýšlet o slovech.
Závěrečná písnička My Rapsong je hiphopová. To není zrovna vaše parketa, že?
Měl jsem z ní strach. Text, který jsem dostal, byl napsaný na třech velkých listech papíru. Tušil jsem, že se ho nikdy nenaučím, a požádal jsem Ondřeje Brzobohatého, se kterým jsem album dělal, abychom ho nazpívali až jako poslední, protože na něj budu potřebovat víc času. Naštěstí jsme to zvládli a myslím, že docela rychle.
R'n'b je svým způsobem minimalistický styl, hudebně se v něm většinou moc neděje. Neomezuje vás to?
Neomezuje, protože je to muzika, kterou mám rád. Bohatší r'n'b nahrála na desku například Martina Balogová, ale mě to baví takhle. Je to můj styl.
Váš styl je i řada "úletů". Které na desce jsou?
Určitě. Když textař Ted slyšel písničku Sister, říkal mi, že si za mikrofonem představuje regulérního blázna, protože výraz, který v písničce mám, prý není normální. Když jsme s Martinou dozpívali Break The Silence, otevřeli jsme šampaňské, pustili hudbu a rozjeli takový mejdan. Nahrávali jsme ho, takže když budete pozorně poslouchat, uslyšíte ho v té skladbě jako podkres.
Proč se album jmenuje Break The Silence (Prolomit ticho)?
Je to taková revoluce. Chtěl bych prolomit ledy, které na české hudební scéně jsou. Chtěl bych změnit přístup starší zpěvácké generace, která si hlídá svá místa a nechce mezi sebe mladé pustit, protože se bojí, že by ji zcela nahradili. Kdyby tady došlo k Break The Silence, dostaly by šanci takové naděje, jako je třeba Victoria, která se mnou zpívá v písničce Hot And Wet, nebo Martina Balogová. Anketa Český slavík by vypadala jinak a přišlo by víc hlasů, protože by se jí zúčastnili mladí lidé, které by díky generační obměně na hudební scéně začala zajímat.
Nemáte k "zasloužilým umělcům" úctu?
Mám, dokázali toho hodně. Mladí zpěváci by ale české scéně dali nový šmrnc. Tak je to všude na světě.
Spolehlivý element
Druhé album Sámera Issy prokázalo, že se nechce zakuklit v cele zvané r'n'b. Má v ní základnu, ovšem radostně poskakuje všude tam, kde cítí energii a nějaký nový impuls. Zásluhu na tom má i spolupracovník a producent Ondřej Brzobohatý, který je jako muzikant velmi svobodomyslný a sotva by vydržel sloužit pouze jedinému stylu.
Přesto jsou na desce místa, kde je hudby minimum. Stylové klišé ji svázalo do minimalistických pasáží a bylo na Issovi, zda místo dokáže rozhoupat coby zpěvák.
Většinou ano, protože přijal práci na desce jako hru a vedle zpěvu na ní s vervou vzdychá, šeptá, slibuje i sténá. Je ho všude plno, dokazuje, že je to jeho srdeční počin. Smůla je, že člověk místy zapomene, jaký výraz vlastně v tom pitvoření ve skutečnosti má.
Přesto je Break The Silence zdařilé album. Na kolena českou hudební scénu bohužel nesrazí, ovšem ilustruje, že i zdejší tvůrci a zpěváci se mohou klidně tvářit jako světoví, protože tak dokážou k práci přistupovat. Issa je jako hudební zaměstnanec spolehlivý element.
Sámer Issa: Break The Silence, Sony BMG, 45:45